Národní muzeum zahájilo výstavu o Karlu IV. na hradě Bauska v Lotyšsku

11.08.2016 13:16 | Zprávy

V roce 700. výročí narození Karla IV. připravilo Národní muzeum v rámci širšího projektu výstavu Karel IV., král český a císař římský na hradě Bauska u lotyšské Rigy. Výstavní prezentace zprostředkovává zahraničním návštěvníkům zejména význam a postavení Prahy v době panování Karla IV.

Národní muzeum zahájilo výstavu o Karlu IV. na hradě Bauska v Lotyšsku
Foto: Národní muzeum
Popisek: Národní muzeum

Kromě textových a obrazových panelů je nedílnou součástí výstavy soubor 14 kamenosochařských artefaktů a architektonické plastiky ze sbírek Národního muzea, které dokumentují činnost stavitele katedrály sv. Víta Petra Parléře a jeho dílny. Výstava je na hradě Bauska přístupná do 30. listopadu 2016, poté se přesune do estonského Tallinnu.

V neděli 7. srpna 2016 byla slavnostně otevřena výstava s názvem Karel IV., král český a císař římský na hradě Bauska v Lotyšsku, jež prezentuje Karla IV. zejména jako panovníka se zájmem o rozvoj české země i metropole, který se projevoval rozsáhlou zakladatelskou činností. Zároveň připomíná také kulturní a duchovní kontakty mezi Čechami a Pobaltím, které se během vlády tří Lucemburků – Jana, jeho syna Karla IV. a vnuka Václava IV. vyvinuly. „Ačkoliv se Karel IV. orientoval především na jih a západ Evropy, udržoval rovněž diplomatické kontakty s Pobaltskými zeměmi: čeští preláti cestovali mezi katedrálami v Praze a v Rize a zastávali zde důležité církevní posty. Z Pobaltí také vedla přes české území jantarová stezka, tepna, jíž putovalo z baltského pobřeží na jih luxusní zboží, vyhledávané příslušníky lucemburského rodu,“ říká jeden z autorů výstavy Petr Přibyl.

Jedinečné originály, vzácné historické kopie i zlaté dukáty

Na několika panelech je prostřednictvím textů a obrazového doprovodu představen širší kulturně historický kontext. Soubor 14 kamenosochařských artefaktů a architektonické plastiky ze sbírek Národního muzea pak dokládá bohatou stavební činnost Petra Parléře (1332/1333–1399) a jeho dílny v Praze za vlády Karla IV. Zlomky architektonických prvků z pískovce či opuky vybrané pro výstavu pocházejí ze světských i církevních staveb, z katedrály sv. Víta či staroměstské věže Karlova mostu. Vystavené originály byly poškozeny náboženskými válkami: v 15. století vojsky husitů a v letech 1611 a 1648 armádami třicetileté války. Při rekonstrukci karlovských památek koncem 19. století jich byly stovky nahrazené kopiemi a originály zachráněné pro Národní muzeum. Tyto prvky svědčí o velkoleposti architektury v době vlády Karla IV. a jsou z historického hlediska jedinečné. K nim patří také vystavené odlitky čtyř masek bájných divých mužů z římsy východní fasády staroměstské mostecké věže, vytvořené během opravy průčelí kolem roku 1875. Tyto historické sádrové kopie zachovávají podobu kamenných prvků již skoro 140 let. Vystavovaný soubor představuje jen malou část z rozsáhlého fondu kamenné architektonické plastiky 14. století ve sbírkách Národního muzea.

Kromě kamenných prvků jsou na výstavě představeny také dva dukáty Karla IV. Lucemburského, tzv. „královský“ a „císařský“ dukát, které razila pražská mincovna. Tyto unikátní exempláře jsou vybrané z nepočetného souboru těchto mincí ve sbírkách Národního muzea a pro svou vzácnost a vypovídací hodnotu jsou nenahraditelné.

Výstava v lotyšské Bausce trvá od 7. 8. do 30. 11. 2016 a poté bude od prosince letošního roku do února 2017 představena také v hlavním městě Estonska Tallinnu.
Vyvrcholením projektu, kterým se Národní muzeum do oslav narození Karla IV. zapojuje, pak bude v listopadu zahájení výstavy v Českém muzeu hudby, zaměřené zejména na Karlovu smrt.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová byl položen dotaz

očkování

Dobrý den, chápu vás správně, že si myslíte, že za nárůstem předčasných a náhlých úmrtí je očkování? Proti čemu přesně? Proti covidu nebo i něčemu dalšímu?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Lesy ČR: Vichřice loni poškodila na Jablunkovsku desítky tisíc stromů. A dnes je tam?

22:28 Lesy ČR: Vichřice loni poškodila na Jablunkovsku desítky tisíc stromů. A dnes je tam?

Porosty v Mostech u Jablunkova loni poškodila vichřice. Vznikla desetihektarová holá plocha. Lesy ČR…