Národní památkový ústav: Stavby století

05.06.2018 20:31 | Zprávy

Ve vile Stiassni najdete nejlepší stavby Brna a Jihomoravského kraje za posledních sto let.

Národní památkový ústav: Stavby století
Foto: red
Popisek: Národní památkový ústav

Ikonická vila Tugendhat, sídliště Lesná nebo knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity – tyto, a mnoho dalších budov či architektonických celků vtisklo naší republice nezaměnitelnou podobu. Připomínka těch nejzásadnějších staveb, které na našem území vznikly za posledních sto let, je od 1. června k vidění ve výstavním sále vily Stiassni pod názvem Stavby století republiky 1918–2018 Brno a Jihomoravský kraj.

„Výstava, vytvořená k příležitosti stoletého výročí založení Československa, je postavena na anketě mezi odborníky z řad architektů, historiků a teoretiků architektury a představuje výběr toho nejvýznamnějšího, co za posledních sto let vzniklo nejen na území dnešního Brna a Jihomoravského kraje, ale zahrnuje i celou republiku," říká jeden z autorů a zároveň spolukurátor výstavy, Jan Galeta. Výstava je součástí rozsáhlejšího cyklu o architektuře mezi roky 1918—2018, a expozice na toto téma můžete u příležitosti „osmičkového“ výročí shlédnout na mnoha místech ve všech krajích. Představeny jsou stavby veřejné, jako jsou školy, úřady či divadla, které spolu se sídly významných firem monumentálně kontrastují s drobnými, intimními soukromými stavbami, prezentovanými především vilami a rodinnými domy.

Brněnská výstava, která potrvá do 1. července, reflektuje mimo jiné stavební vývoj Brna a jeho okolí. Již od rozpadu Rakousko-Uherska a vzniku samostatného Československa se Brno stává významným průmyslovým centrem, a po připojení okolních vesnic v roce 1919 byla potřeba město urbanisticky přizpůsobit stále rostoucímu počtu obyvatel. Zásadním se tak stal projekt Regulačního plánu města Brna (1926). Dvacátá léta jsou pro rozvoj moderní architektury příznačná – cyklus přednášek Za novou architekturu do Brna přivádí zvučná jména jako Le Corbusier, Amadeé Ozenfant či J. J. P. Oud, a odezva ze strany mladých architektů na sebe nenechala dlouho čekat. Výsledkem je např. Zemanova kavárna a hotel Avion Bohuslava Fuchse či nizozemským konstruktivismem inspirovaná kavárna Era Josefa Kranze.

K desátému výročí republiky vznikl impozantní komplex Výstaviště, určený primárně pro Výstavu soudobé kultury. Součástí byla i výstavní kolonie Nový dům, jakožto reakce na dobové tendence individuálního bydlení. Následující ekonomická krize rozvoj stavebnictví na nějakou dobu utlumila, na přelomu 40. a 50. let se však výstavba opět probouzí a projevuje se snahou dokončit před válkou plánované veřejné a administrativní budovy, jako například Dětskou nemocnici Bedřicha Rozehnala.

50. a 60. léta byla typická důrazem na bytovou výstavbu, od hledání formy ideálního města, až po experimenty s odlišnými konstrukčními systémy, které umožnily práci s kompozicí a objemy, viditelné např. na sídlišti Lesná. Brnu se nevyhne ani reflexe mezinárodní architektury, tzv. bruselský styl se projevil např. odvážně konstrukčně dimenzovanými pavilony – pavilon C Miloše Matiovského a Ferdinanda Lederera a především pavilon Z z dílny Zdeňka Denka, Zdeňka Alexy a Ferdinanda Lederera. S rozšiřováním Výstaviště se nutně pojila potřeba zvětšit i ubytovací kapacity, k čemuž přispěla stavba hotelů International a Continental.

Na konci 60. let ještě najdeme architekturu reagující na světové trendy, jako je administrativní budova INGSTAVu nebo brutalistní budova Národního centra ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, v 70. a 80. letech se pak stavební produkce stáhne do normalizační letargie a utilitarismu. Volnost stavební produkce přináší až doba porevoluční, realizována je například knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, kterou projektoval ateliér Kuba&Pilař a v rámci rekonstrukce vily Stiassni byla ateliérem ARCHTEAM provedena novostavba přednáškové budovy.

Nové tendence v koncepci administrativních areálů prezentuje Spielberk Office Centre Brno, stejně jako Univerzitní kampus v Bohunicích demonstruje nové ideje v oblasti vzdělávání.

Výstavu připravilo nakladatelství Foibos Books ve spolupráci s Metodickým centem moderní architektury Národního památkového ústavu a můžete si ji prohlédnout kdykoli během otevírací doby vily Stiassni, tj. každý pátek, sobotu a neděli od 10 do 17 hodin.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Co myslíte, že bude nyní s Ukrajinou?

Trump přeci dávno deklaroval, že pomoc Ukrajině omezí. Myslíte, že má Ukrajina bez USA šanci Putinovi vzdorovat? Že EU dokáže pomoc ze strany USA nahradit? Podle mě je toto začátek konce Ukrajiny-bohužel. PS: Myslíte, že se Trupmovi podaří konflikt ukončit, čímž se před volbami chvástal? A proč se o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ministerstvo vnitra: Listina základních práv a svobod nebo zákon o zániku ČSFR. Česko má nové archivní kulturní památky

22:08 Ministerstvo vnitra: Listina základních práv a svobod nebo zákon o zániku ČSFR. Česko má nové archivní kulturní památky

Seznam mimořádně významných archiválií České republiky se rozšířil o pět nových archivních kulturníc…