Základ výstavy tvoří ukázka světelných elektrických zdrojů ze sbírky NTM, pocházejících především z druhé poloviny 19. a z 20. století, tj. obloukových a žárovkových světelných zdrojů, doplněných některými okrajovými a slepými cestami vývoje. Vystaveny jsou světlené zdroje, které dokládají důležité mezníky vývoje, ale i předměty z různých důvodů kuriózní a pro návštěvníky atraktivní. Výstava současně přibližuje významné osobnosti, které svými objevy udávaly tomuto odvětví lidské činnosti směr, z českých vynálezů dílo Františka Křižíka, ze zahraničních osobností pak např. podíl Thomase Alvy Edisona.

Generální ředitel NTM Karel Ksandr o výstavě řekl: „Jsem nesmírně potěšen, že v Národním technickém muzeu otevíráme výstavu, která je věnována vývoji elektrického osvětlení a která návštěvníkům představí cenné předměty ze sbírek muzea, jež v současnosti bohužel nejsou prezentovány ve stálých expozicích.“

První náznaky umělého elektrického osvětlení souvisejí s experimenty s elektřinou na samém počátku 19. století, které položily základy dvěma pozdějším směrům vývoje elektrického světla. Experimenty s elektrickým obloukem daly vzniknout obloukovým a později výbojovým zdrojům světla, pokusy se žhavením drátu přešly ve vývoj žárovek. Oba uvedené směry existovaly v průběhu doby souběžně vedle sebe. 

Obloukové zdroje světla měly zpočátku rychlejší vývoj než žárové, jednalo se však o elektromechanicky poměrně složitá zařízení. Pro české země je obloukovka srdeční záležitostí díky osobě Františka Křižíka, který zdokonalil její diferenciální regulátor. Ve výstavě mohou návštěvníci obdivovat konstrukci první pokusné Křižíkovy obloukovky z roku 1878, přičemž Křižíkovu úpravu lze poznat na vnitřním systému obloukovky podle Křižíkova patentu z roku 1880.

Pokusy, které vedly k prakticky použitelné podobě žárovky, lze datovat do druhé poloviny 19. století. Jsou svázány s osobami Heinricha Göbela, Josepha Wilsona Swana a Thomase Alvy Edisona. Žárovky se až do konce 19. století vyráběly pouze s uhlíkovým vláknem a ve výstavě je jich z tohoto období představena celá řada. Návštěvníci zde naleznou žárovku vyrobenou v Křižíkově továrně již v roce 1884, raritou je vystavená žárovka s uhlíkovým vláknem se zobrazením Fr. Josefa I. a Viléma II. z období před první světovou válkou. Kuriózním předmětem je Geisslerova trubice v podobě koruny, která sloužila pravděpodobně pro reklamní účely ve 20. letech.

Kovy se při výrobě světelných zdrojů začaly používat s nástupem 20. století. Žárovka s wolframovým vláknem se poté stala večerní přítelkyní člověka na celé století. Mezi vystaveným žárovkami s wolframovým vláknem nalezne návštěvník také ty meziválečné, které byly určeny do přístrojů pro lékařské účely nebo do promítacích přístrojů.
Zajímavým exponátem je speciální majáková vysokovýkonná žárovka s wolframovým vláknem o příkonu 10000 W používaná v USA v 70. a 80. letech 20. století.



Ve výstavě zdobí vitríny halogenové žárovky, xenonové výbojky, doutnavky, zářivky, vývoj elektrických zdrojů je zmapován komplexně. Interaktivní část výstavy představuje prezentace žárovek LED. V současnosti probíhá velice rychlý vývoj světelných diod, o kterých se můžeme domnívat, že nahradí žárovky i výbojky a oba směry vývoje elektrických světelných zdrojů se tak spojí.

Část výstavního prostoru je věnována osobě Miloslava Prokopa, jehož působení v NTM od dvacátých do padesátých let minulého století vytvořilo základ sbírky světelných zdrojů, z nichž mnohé mohou návštěvníci vidět vystavené. 

Výstava je umístěna v Malé galerii v expozici Architektury, stavitelství a designu a trvá od 17. února 2016 do 4. září 2016.