Nebývá zvykem, aby už při projektování stavby navrhoval architekt dispozice místností podle velikosti obrazů. Na Ohradě tomu tak bylo. Kníže Adam František ze Schwarzenbergu počítal už při tvorbě projektu zámku s tím, že v hlavním sále budou viset velkoformátová plátna štvanic, a nechal jim přizpůsobit rozměry stěn. Psal se rok 1706, když kníže Adam František ze Schwarzenbergu pozval na své hlubocké panství vídeňského malíře Johanna Georga de Hamiltona (1672-1737) a pověřil ho úkolem namalovat deset rozměrných olejomaleb s náměty štvanic. Více než deset let se Hamilton s precizností jemu vlastní snažil co nejdokonaleji splnit zadaný úkol. Účastnil se honů, věnoval se pozorování zvířat při štvanicích, nechal si přivážet zabitá zvířata, aby je použil jako modely, a to dokonce až z Ruska a Polska. Obrazy pak visely v sále více než dvě stě let. Těsně před obsazením pohraničí nacistickou Říší na konci září roku 1938 se Adolf ze Schwarzenbergu rozhodl nechat tyto velmi cenné obrazy pro jistotu převézt do bezpečí. Putovaly až do Kanady a po druhé světové válce byly zapůjčeny do muzea v Rakousku. 

Před deseti lety se pracovníkům Národního památkového ústavu podařilo zjistit, že plátna jsou vystavena na zámku Stainz ve Štýrsku a na zámku Murau. Po řadě jednání se stávajícími majiteli získala Ludmila Ourodová z Národního památkového ústavu souhlas s pořízením jejich kopií, které dnes mohou být vráceny na místa původních pláten. Kopie budou zavěšeny v  původních, dnes zrestaurovaných rámech, které nemohly být pro svou velikost odvezeny společně s obrazy a zůstaly po celá léta uloženy na půdě zámku.

Slavnostní odhalení pláten proběhne ve středu 25. dubna v 15 hodin za účasti generálního ředitele Národního zemědělského muzea Milana Jana Půčka a ředitele Územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích Daniela Šnejda.