Soud obdržel v zákonné lhůtě  přes 400 stížností. Dalších více než 500 podání zaevidoval soud před počátkem lhůty. Tyto návrhy, převážně o kopie šířené po sociálních sítích, volební senát odmítal pro předčasnost. Téměř 100 podání, která soud obdržel po zákonné lhůtě, odmítl pro opožděnost.

Dnes soud rozhodl o posledních návrzích.

Podstatou návrhu ve věci sp. zn. Vol 67/2023 byla obava z manipulace s výsledky volby prezidenta republiky. Navrhovatel zpochybnil výsledky volby prezidenta republiky, protože na informační liště ve vysílání ČT24 v sobotu 28. ledna se po 17. hodině, tedy v závěru sčítání hlasů, snížil počet hlasů pro oba kandidáty a změnil se i procentuální odstup mezi oběma kandidáty o dvě setiny procenta ve prospěch kandidáta Petra Pavla. Navrhovatel upozornil na neobvyklé snížení počtu hlasů v situaci, kdy by se průběžný počet hlasů měl z povahy věci jen zvyšovat (nebo aspoň nesnižovat).

Volební senát NSS konstatoval, že zpochybňovanou změnu v podílu hlasů způsobil matematický postup známý jako trojčlenka, nikoli „zmanipulovaný software“. Podle sdělení Českého statistického úřadu totiž k namítanému jevu došlo tak, že okrsková volební komise č. 2 z obce Buštěhrad zjistila chybu a opravila svůj zápis o výsledku hlasování. Smazání chybných údajů se na chvíli projevilo poklesem hlasů a přepočtem rozdílu mezi oběma kandidáty a teprve po chvíli byly do systému vloženy údaje správné.  Proto se tedy procentuální podíl hlasů (a tedy i procentuální odstup mezi oběma kandidáty) na chvíli změnil vzhledem k úměře mezi počtem platných hlasů pro jednotlivého kandidáta a celkovým počtem platných hlasů. Návrh na vyslovení neplatnosti volby Ing. Petra Pavla, M.A., prezidentem republiky proto i v tomto případě soud zamítl a ve zbytku odmítl. 

Věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Vol 45/2023 a Vol 100/2023 spojil ke společnému projednání pod sp. zn. Vol 100/2023. První z navrhovatelů zpochybnil hlasování v řadě okrsků, v nichž zaznamenal zjevnou chybu, typicky když počet odevzdaných obálek nebo hlasů převyšoval počty vydaných obálek. V jednom okrsku v Praze 9 pak v prvním kole volby zaznamenal výrazně nižší počet platných hlasů a vyslovil domněnku, že komise zapomněla jednu hromádku o stu hlasech započítat. Druhý navrhovatel poukázal na záměnu hlasů pro Petra Pavla a Andreje Babiše ve druhém kole volby v okrsku v Praze 8.

Volební senát si vyžádal dokumentaci ze všech zpochybněných okrsků a v souhrnu dal oběma navrhovatelům za pravdu. Tam, kde to bylo možné, chybějící hlasy dopočítal a opravil údaje o počtech vydaných a odevzdaných obálek. Uložil Českému statistickému úřadu a Státní volební komisi, aby zápisy s opravenými údaji znovu řádně vyhlásily. Návrhy na vyslovení neplatnosti hlasování v dotčených okrscích však zamítl, neboť takový zásah volebního soudu by nebyl přiměřený zanedbatelně nízké intenzitě zjištěné vady.

„Důsledkem našeho rozhodnutí je, že v prvním kole se počet hlasů pro Pavla Fischera zvýšil o 2, pro Petra Pavla o 100 a pro Andreje Babiše a Karla Diviše po jednom. Procentuální zisky jednotlivých kandidátů se ani po těchto korekcích v podstatě nezměnily. Ve druhém kole volby se počet hlasů pro Petra Pavla zvýšil o 150, Andreji Babišovi naopak počet získaných hlasů klesl o 148, rozdíl mezi oběma kandidáty se tak zvýšil o 298 hlasů na celkové 959 403 hlasy. Ani zde se procentuální zisky obou kandidátů prakticky nezměnily, volební senát však alespoň přispěl ke zpřesnění výsledků voleb a napravil chyby při sčítání hlasů. Chyby byly jen drobné, neúmyslné, což je při tak rozsáhlém sčítání hlasů tolika lidmi v podstatě výborná zpráva. Zvolení Petra Pavla prezidentem republiky jsme tedy potvrdili jako zákonné a legitimní rozhodnutí voličů“, shrnul zjištění předseda volebního senátu Tomáš Langášek.

Jakkoli soud zjistil chyby v práci některých okrskových volebních komisí, ocenil, že tyto chyby komise poctivě přiznaly a nesnažily se zjištěné nesrovnalosti nepřípustně úmyslným podvodným jednáním zakrýt.

Podrobně viz usnesení ve věci sp. zn. Vol 100/2023.