Nejvyšší správní soud definitivně zamítl kasační stížnost ve věci policejního vyklizení vily Milada

02.03.2017 9:07 | Zprávy

Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost proti rozsudku Městského soudu v Praze z 24. června 2016, jímž byla zamítnuta žaloba na vyslovení nezákonnosti policejního zásahu v tzv. vile Milada, poblíž vysokoškolských kolejí 17. listopadu v Praze-Libni, v noci z 30. června na 1. července 2012. Pro připomenutí, násilné policejní vyklizení vily tehdy následovalo po jejím obsazení některými účastníky vzpomínkové akce u příležitosti třetího výročí vystěhování tzv. squatu Milada.

Nejvyšší správní soud definitivně zamítl kasační stížnost ve věci policejního vyklizení vily Milada
Foto: hns
Popisek: Fotokoláž.

Ve věci dnes rozhodovali soudci Nejvyššího správního soudu podruhé. Svým prvním rozsudkem č. j. 6 As 255/2014-42 z 25. května 2015 předchozí zamítavý rozsudek Městského soudu v Praze zrušili a zavázali ho, aby v dalším řízení doplnil dokazování a znovu odpověděl na otázku, zda – s ohledem na informace, které měl velitel zásahu k dispozici – bylo jeho rozhodnutí použít vůči účastníkům akce ve vile Milada donucovací prostředky přiměřené okolnostem a zda policie odpovídá za zranění, jež žalobci při policejním zásahu utrpěli. Městskému soudu dále uložil vzít v úvahu též možný zásah do svobody shromažďování. Viz také tisková zpráva z května 2015 zde.

Nejvyšší správní soud v dnešním rozsudku konstatoval, že městský soud jeho pokyny splnil. Ztotožnil se se závěrem městského soudu, že v daném případě žalobci neuplatňovali obsazením vily Milada své politické shromažďovací právo, neboť to především nedali dostatečně najevo; sami totiž naopak zdůrazňovali, že obsazením vily jen pokračují v zábavě a že každý z nich jedná sám za sebe. Vzhledem k použití násilí při obsazení vily ani nemohlo jít o shromáždění pokojné, jak požaduje čl. 19 Listiny základních práv a svobod. S městským soudem Nejvyšší správní soud souhlasil i v tom, že rozhodnutí policie vyklidit vilu Milada již v průběhu noci, a nikoli až ráno, bylo rozumné a přiměřené okolnostem. Konstatoval konečně, že ani po doplnění dokazování nebylo možné drobná zranění, která žalobci utrpěli, přičíst na vrub policii.

Jak uvedl předseda senátu Tomáš Langášek v odůvodnění dnešního rozsudku, ani v dalším řízení před městským soudem se stěžovatelům „nepodařilo prokázat, a to i s přihlédnutím k jejich vlastnímu chování na místě v době před zásahem, že by jejich zranění vznikla v době, kdy již byli v moci policie“. Proto ani nemohl k tíži policie přičíst skutečnost, že nebyla schopna předložit videozáznam celého zásahu, jakkoli ji senát Nejvyššího správního soudu podrobil kritice.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. března 2017 sp. zn. 6 As 256/2016. Celý rozsudek zde.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

17. listopad

Dobrý večer, pane Zdechovský, chci se zeptat, jak se díváte na prohlášení našeho vrcholného politika, cituji: Ne každý názor musíme respektovat a ne každý názor je stejně "hodnotný"? 35 let po revoluci je schopen toto říci do rozhovoru nás premiér? Opravdu? Svůj názor raději vyjadřovat nebudu, ale ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ministerstvo kultury: Ministr nesouhlasí s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání

16:13 Ministerstvo kultury: Ministr nesouhlasí s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání

RRTV publikovala 21.11.2024 tiskovou zprávu o nutnosti registrace všech tvůrců audiovizuálního obsah…