V reakci na tuto skutečnost vydala v průběhu října Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) zprávu, v níž upozornila na nutnost přísnějších preventivních opatření. Státní veterinární správa (SVS) dlouhodobě bedlivě nákazovou situaci sleduje. Pro případný výskyt této nákazy má vypracovaný tzv. pohotovostní plán, ve kterém je uveden zejména postup a nezbytná opatření ke zdolání nákazy a zamezení jejího šíření. Každoročně také provádí společná cvičení s Armádou ČR za účelem nácviku zdolávání nebezpečných nákaz. V ČR nebyl případ antraxu zaznamenán 26 let.

Výskyt sněti slezinné byl v průběhu letošního léta hlášen v populacích sobů na území Ruské federace a také u skotu a koní ve Švédsku. Nákaza se vyskytla také v Gruzii a řadě středoasijských států. Ojedinělé případy onemocnění hlásí Bulharsko, Francie, Maďarsko, Itálie, Rumunsko či Turecko. Například v Rusku bylo v ohniscích nakaženo přes 2600 zvířat. V některých případech se zde nakazili také lidé.

Sněť slezinná neboli antrax je celosvětově rozšířené bakteriální onemocnění, které patří mezi onemocnění přenosná ze zvířat na člověka, tzv. zoonózy. Mezi nebezpečné nákazy ji řadí také příslušná česká legislativa.

Onemocnění může postihnout téměř všechna teplokrevná zvířata, k nákaze jsou však nejvíce vnímaví domácí a volně žijící býložravci (skot, ovce, kozy, bizoni, jeleni, a další). U těchto druhů zvířat je obvykle nástup onemocnění náhlý a má fatální průběh. Zvířata se nakazí na pastvě, kde jsou v půdě přítomny patogenní zárodky. Šíření nákazy může souviset s významnými klimatickými změnami, jako jsou silné deště či záplavy. Vzhledem k odolnosti a dlouhodobému přežívání patogenních zárodků v půdě se může nákaza objevit v lokalitě, kde po mnoho let nebyl prokázán její výskyt. To potvrzují například aktuální případy v Rusku, které jsou v oblastech, kde antrax nebyl zaznamenán 75 let. K infekci člověka může dojít při kontaktu s infikovanými zvířaty nebo živočišnými produkty či kontaminovaným prostředím.

Poslední výskyt sněti slezinné v České republice byl zaznamenán v roce 1990. Vzhledem k riziku kontaminace prostředí, ve kterém může dojít v důsledku zahrabávání kadáverů zvířat uhynulých na antrax, jsou v ČR k zajištění bezpečné likvidace těl uhynulých zvířat přednostně využívány asanační podniky.