„Zhoubná onemocnění plic jsou provázena řadou komplikací a patří k nim i poruchy krevní srážlivosti,“ popisuje MUDr. Vojtěch Kurfirst, Ph.D., autor projektu. „Nemocní mají buď sklon ke krvácení, nebo naopak k tvorbě trombózy a plicní nebo systémové embolie. Toto riziko je ještě vystupňováno u pacientů s fibrilací síní. Nejvyšší riziko cévní mozkové příhody mají pacienti s nádorovým onemocněním pankreatu, plic a tlustého střeva. Nejčastějším zdrojem tromboembolismu je potom ouško levé síně.“

Fibrilace síní je nejčastější arytmií, jejíž výskyt činí v evropské populaci 1 až 2 %. Výskyt v populaci onkologických pacientů je ještě vyšší (podle některých údajů téměř 10 %). „Vznik fibrilace síní je také u onkologických pacientů odlišný. Vzhledem k prokoagulačnímu ladění organizmu je u těchto pacientů automaticky indikovaná trvalá antikoagulační terapie. Obecně lze konstatovat, že pacienti s fibrilací síní a onkologickým onemocněním jsou z hlediska tromboembolie vysoce rizikovou skupinou,“ říká Doc. MUDr. Aleš Mokráček, CSc., primář Oddělení kardiochirurgie.

„U nemalobuněčných karcinomů plic ve stadiu I, II, IIIa je metodou volby radikální resekce nádoru. Operace je standardizována a běžně používaná jak v klasické formě, tak i pomocí minimálně invazivních, tzn. pro pacienta šetrných metod,“ dodává MUDr. Jiří Krbec, primář Oddělení hrudní chirurgie.

Léčbu fibrilace síní lze také provést chirurgicky s velmi dobrými dlouhodobými výsledky. Tato operace se nazývá MAZE procedura a její princip spočívá v provedení přesně určených chirurgických „řezů“ v srdečních síních a uzávěru ouška levé síně, kterým se sníží pooperační riziko vzniku cévní mozkové příhody. „V tomto případě se jednalo o pacienta s karcinomem plic a fibrilací síní, který byl již po cévní mozkové příhodě. V rámci jedné operace jsme u něho provedli odstranění plicního laloku s nádorem a zároveň uzávěr ouška levé síně, které by mělo pacienta chránit před další mozkovou příhodou. Vše ze šetrného malého řezu na levé straně hrudníku. Operace se povedla bez komplikací a pacientovi se měsíc po operaci daří velmi dobře. Na vzniku tohoto projektu se spolupodílel Doc. MUDr. Vladislav Hytych, Ph.D. z Oddělení hrudní chirurgie Thomayerovy nemocnice v Praze, který přijel vypomoci s operací a který má s tímto šetrným chirurgickým postupem léčby plicních nádorů v Čechách největší zkušenosti," říká MUDr. Vojtěch Kurfirst, Ph.D.

„Tento způsob léčby nabízí Oddělení kardiochirurgie a hrudní chirurgie jako jediné v České republice. Je výsledkem úzké mezioborové spolupráce mezi oběma specializacemi,“ dodává MUDr. Ladislav Pešl, ředitel Kardiocentra, pod které výše zmíněné oddělení spadá.