Přes dva roky nevyužívaná budova, z níž odešli poslední pacienti a lékaři na konci roku 2016, padne během víkendu k zemi. Na jejím místě vyroste centrální urgentní příjem, který představuje jednu z největších investic v areálu Pardubické nemocnice vůbec. „Vybudováním centrálního urgentního příjmu srovnáme krok se špičkovými poskytovateli zdravotních služeb. Díky tomuto pracovišti zefektivníme práci lékařů a zdravotnického personálu a pacientům nabídneme řadu výhod, jimiž nemocnice pavilonového typu, kterou v současnosti Pardubická nemocnice je, nedisponují,“ shrnul význam vybudování urgentního příjmu generální ředitel a předseda představenstva Nemocnice Pardubického kraje, a. s., Tomáš Gottvald. Za klíčovou investici považuje urgentní příjem i ředitelka Pardubické a Chrudimské nemocnice Štěpánka Fraňková: „Přesun některých oborů do nového objektu umožní další rozvoj v rámci areálu Pardubické nemocnice. Do uvolněné budovy chirurgie se postupně přemístí interna a neurologické oddělení. Následně by pak mělo dojít i k rekonstrukci rehabilitačního a geriatrického oddělení.“

Podle hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického se jedná se o symbolický konec medicíny počátku 20. století a začátek moderní medicíny 21. století nejen v Pardubické nemocnici, ale celém krajském zdravotnictví. „Máme špičková pracoviště a odborníky, ale pracujeme v prostorech pavilonové nemocnice, což je samozřejmě komplikované, a proto potřebujeme nové prostory centrálního urgentního příjmu. Jedná se o největší jednorázovou investici kraje za celou jeho existenci, a proto se také chystá několik let. V tuto chvíli připravujeme projektovou dokumentaci a termín realizace předpokládáme mezi lety 2020 až 2023, s předpokládanou hodnotou stavby 1,5 miliardy korun. Poté vznikne srdce nemocnice, a proto věnujeme přípravě velkou pozornost. Demolice je symbolickým začátkem, protože každý, kdo vstupoval do areálu, viděl tento strašák, který dnešním dnem končí, a lidé se dočkají kvalitní moderní budovy centrálního příjmu.“

Budoucí centrální urgentní příjem v Pardubicích je podle Ladislava Valtra, krajského radního pro zdravotnictví, vlajkovou lodí současného rozvoje krajských nemocnic. „Čeká nás investice nemalých rozměrů, což osobně považuji za důkaz, že zlepšování podmínek zdravotní péče v regionu je pro nás opravdovou prioritou. Plánovanou centralizací urgentních oborů totiž vznikne super-pavilon, který nabídne nejen ty nejlepší současné podmínky pro urgentní medicínu, ale také návaznosti pro další obory a zdravotnická zařízení. Dnešní demolicí tak bereme za kliku do dveří zdravotnictví budoucnosti, a já věřím, že přesně takové si pacienti v Pardubickém kraji zaslouží.“

Demolice omezí provoz v areálu

Demoliční práce na budově číslo 1 si v nemocničním areálu vyžádají dopravní omezení. Po víkendové demolici bude v příštím týdnu následovat odvoz sutin. Pacienti a návštěvníci by proto měli věnovat pozornost zvýšenému provozu v areálu a také dopravním omezením. Neprůjezdná a neprůchozí je vozovka mezi budovami č. 1 a č. 15 (informace). Od dnešního dne dojde rovněž k uzavírce komunikace mezi budovami č. 1 a č. 30 (onkologie). Toto omezení potrvá do 4. února.

Pavilon onkologie bude pro pacienty a návštěvníky přístupný po chodníku od budovy č. 17 (Multioborový pavilon). K příjezdu či příchodu k Multioborovému pavilonu je možné využít komunikaci mezi budovami Informací (č. 15) a radiodiagnostickým oddělením (č. 14).

Počátky nemocničního areálu Na Vinici

V roce 1898 začaly rozhodnutím okresního zastupitelstva přípravy na výstavbu nové nemocnice v areálu Na Vinici. Důvodem výstavby nového nemocničního areálu byl rychlý nárust obyvatelstva a nevyhovující stav tehdejší nemocnice, která sídlila ve Štrossově ulici.

Základy nové nemocnice byly položeny 7. srpna 1900. Plány a rozpočty zpracoval Ing. arch. Karel Pokorný z Prahy, stavební práce prováděl pardubický stavitel Ferdinand Potůček. Budovy nové nemocnice, tedy tři pavilony pro chirurgické, vnitřní a infekční oddělení, administrativní a hospodářská budova a umrlčí komora, byly zkolaudovány v září 1902.

Ve 20. letech, z důvodu přibývajícího počtu nemocných, rozhodlo okresní zastupitelstvo o další výstavbě v nemocničním areálu, a to nového pavilonu interního, chirurgického, infekčního a prosektury.

Dětská chirurgie, urologie i stomatochirurgie

V budově č. 1, jejíž historie spadá právě do počátku minulého století, sídlila v průběhu let mj. oddělení urologie, onkologie, stomatochirurgie, která se přesunula v dubnu 2015 do nově vybudovaného multioborového pavilonu, či dětské chirurgie, které tuto budovu opustilo v prosinci 2016, a to po téměř padesáti letech.

Ordinariát dětské chirurgie byl v Pardubické nemocnici ustaven v roce 1967. Lůžková část pro dětské chirurgické pacienty byla umístěna v budově č. 1, ambulantní část sem přesunuli až v roce 1972. Ordinářem pro dětskou chirurgii byl pověřen dlouholetý chirurg Pardubické nemocnice MUDr. Karel Vojtěch, CSc., který se velkou měrou zasloužil o osamostatnění dětské chirurgie a byl v roce 1981 jmenován prvním primářem samostatného oddělení dětské chirurgie.

Ve funkci primáře vystřídal MUDr. Vojtěcha v roce 1990 doc. MUDr. Karel Havlíček, CSc., který na oddělení dětské chirurgie působil do roku 1994, kdy se stal přednostou oddělení všeobecné chirurgie nemocnice v Pardubicích. V pozici primáře dětské chirurgie ho vystřídala MUDr. Jarmila Antonová. Od roku 2011 je primářem dětské chirurgie MUDr. Zbyněk Horák.