Výjimkou není ani Česká republika, kde se zvýšil počet lokálních epidemií, které měly i dopad na provoz nemocnic. Ve snaze předejít obdobným problémům nabídla Nemocnice Pardubického kraje svým zaměstnancům možnost bezplatného očkování proti spalničkám. V současnosti již začalo probíhat.

Spalničky jsou virové onemocnění nakažlivější než chřipka. Vlivem nízké a časově omezené imunitní odezvy na očkování, které se v České republice provádí od roku 1969, významně narostl podíl nechráněných osob. Nejvíce ohroženou profesní skupinou jsou právě zdravotníci. „Pokud přijdou do kontaktu s nemocným a mají nízkou hladinu protilátek, zůstávají 21 dní v karanténě za šedesát procent platu. V nemocnicích pak mohou kolabovat celá oddělení, což může vést až ke zhoršení dostupnosti zdravotnické péče,“ vysvětlil Vladimír Ninger, člen představenstva Nemocnice Pardubického kraje zodpovědný za zdravotnický segment. „Jediným řešením této situace je preventivní očkování zdravotníků s nedostatečnou hladinou protilátek. Pro naše zaměstnance sice není povinné, ale významně ho doporučujeme,“ dodal Milan Bořek, ústavní epidemiolog Nemocnice Pardubického kraje.

Očkování proti spalničkám se provádí u lékařů, farmaceutů a nelékařských zdravotnických pracovníků, a to včetně pracovišť klinických laboratoří, diagnostických center a dopravy pacientů. Netýká se osob, které byly v posledních pěti letech přeočkovány jednou posilující dávkou vakcíny nebo spalničky již prodělaly, protože poté zpravidla vzniká celoživotní imunita. „U zájemců odebíráme vzorky krve na protilátky proti spalničkám a v indikovaných případech se provádí očkování vakcínou Priorix, která zároveň chrání proti zarděnkám a příušnicím,“ řekl epidemiolog.

Pravidelné očkování od roku 1969

Spalničky patří mezi nejzávažnější virová onemocnění především dětského věku, nevyhýbají se však ani dospělým. Jejich závažnost spočívá v častém výskytu komplikací, které jsou s nimi spojeny. Jedná se například o zápaly plic, záněty středního ucha nebo o zánět mozku. Proto se řadí do skupiny nejnakažlivějších infekčních nemocí. K přenosu dochází kapénkami nebo bezprostředně kontaminovanými předměty, vzácně se šíří i vzduchem. K šíření onemocnění napomáhají i neočkované osoby.

Očkování proti spalničkám se ve světě rozšířilo v šedesátých letech 20. století. V České republice bylo pravidelné očkování zavedeno v roce 1969. Nejprve se jednalo o jednu dávku, od roku 1975 o dvě dávky vakcíny. „Imunita získaná očkováním není trvalá, efekt očkování po delší době slábne,“ upozornil Bořek a dodává, že část dospělých byla v dětství očkována pouze jednou dávkou nebo dokonce vůbec, a ani neprodělala samotné onemocnění. Jak potvrdila vyšetření z výsledků protilátek, dokonce ani dvoudávkové schéma očkování není zárukou dostatečně trvalé protilátkové odezvy.  Lidé bez dostatečných protilátek proti spalničkám jsou nejvíce ohroženi a zároveň představují riziko i pro své okolí.

Rekordní nárůst onemocnění

V některých lokalitách tak v posledních letech propukly epidemie spalniček. V roce 2014 se jednalo o Ústí nad Labem s výrazným dopadem na tamní nemocnici. Vloni zase bylo postiženo Ostravsko a místní fakultní nemocnice. Celkově se v České republice v minulém roce objevilo 146 případů onemocnění spalničkami, letos za prvních pět měsíců jich bylo už 126. Většina nemocných se vyskytuje v Praze a Středočeském kraji. „Ve Fakultní nemocnici Motol letos onemocněl jeden zdravotník. V karanténě skončilo bezmála padesát jeho kolegů z urgentního příjmu a z pražské záchranné služby,“ vypočítává Bořek. „V ostatních krajích se jednalo o jednotky případů. V našem regionu byli dva pacienti se spalničkami hospitalizováni na infekčním oddělení Pardubické nemocnice. Přesto je vhodné nepodceňovat tuto situaci a předcházet riziku tím, že člověk s nedostatečnou hladinou protilátek absolvuje očkování,“ doplnil ještě epidemiolog.

Nemocnice Pardubického kraje proto sáhla k již zmíněnému preventivnímu opatření, jehož hlavním cílem je ochrana zdraví. „Zřetelně si uvědomujeme, jaký by mohly mít spalničky dopad nejenom na provoz nemocnic nebo dostupnost péče, ale především na zdraví zdravotníků, a tak jsme jim nabídli možnost nechat se preventivně přeočkovat,“ uzavřel Vladimír Ninger.