Přístroj firmy Toshiba nemocnice zakoupila za zhruba 20 milionů korun zejména pro činnost oddělení ortopedie, neurologie a mamografie. „Magnetickou rezonanci využíváme pro zpřesnění hodnocení již diagnostikovaného karcinomu prsu a stanovení případného více ložiskového postižení, eventuálně i postižení druhostranného prsu. Ženy na tomto přístroji vyšetřujeme také tehdy, pokud máme nejasnosti v nálezu v mamografickém nebo v sonografickém obraze. Cílem přitom není jednoznačné rozlišení zhoubné či nezhoubné povahy léze, ale spíše potvrzení nebo vyloučení nutnosti biopsie ložiska. V dalších případech nám pomáhá s hodnocením efektu chemoterapie podané před operačním zákrokem, nebo s hledáním ložiska v prsu při nálezu metastáz v podpažních uzlinách, kdy jsou mamografie a sonografie negativní. Magnetická rezonance je také důležitá při hodnocení po léčbě tumoru prsu a sledování žen s vysokým rizikem karcinomu prsu. U žen s prsními implantáty pak pomáhá hodnotit jejich celistvost,“ uvedl vedoucí magnetické rezonance v Písku MUDr. Jiří Duda.
Pacientka absolvuje vyšetření vleže na břiše, uložena na prsní cívku. Prsy jsou volně ve svislé poloze, minimalizují se pohybové artefakty z dýchacích pohybů. Do žíly předloktí je aplikována kanylou kontrastní látka. Právě díky ní mohou lékaři vidět změny v těle. Vyšetření s přípravou trvá přibližně 30 minut. Jejich četnost v čase díky existujícímu mamografickému centru v nemocnici přibývá.
Hodnotí se velikost, tvar, okraje, změna okolí, sycení struktur a následně se obraz zařazuje na hodnotící škály od 0 (negativní) po stupeň 5 (maligní neboli zhoubný). Hodnotí se i vzhled a velikost zobrazených uzlin podpaží.
„Na našem píseckém pracovišti magnetickou rezonanci využíváme také k vyloučení více ložiskového postižení či skrytého druhostranného tumoru. Méně častěji pak pro zpřesnění diagnosy. Díky dokonalému tkáňovému kontrastu, je metoda vysoce citlivá v záchytu ložisek. A v mnoha případech vede k modifikaci původně předpokládané strategie léčby,“ upřesnil MUDr. Jiří Duda.
Urgentní případy nečekají na vyšetření MR v Písku vůbec a nemocnice je zařadí do denních plánů. Na vyšetření elektivní si pacientky počkají přibližně 2,5 měsíce, což je podobné také u rutinních vyšetření kloubů, páteře či mozku. Oddělení, která indikují nejvíce akutních vyšetření, mají již předem rezervované termíny. Jedná se o píseckou neurologii, strakonickou neurologii a píseckou chirurgii.
„V roce 2015 bylo na písecké magnetické rezonanci provedeno 7391 vyšetření, v roce 2016 7419. Režim práce na pracovišti je dvousměnný, vyšetření jsou okamžitě popisována a sdílena v systému ePacs pro odesílající lékaře a zdravotnická zařízení. Popisovat vyšetření mohou písečtí radiologové i z tzv. vzdálených přístupů, tedy jsou –li mimo nemocnici, “ doplnil ředitel nemocnice Jiří Holan.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva