„Vysoké početní stavy spárkaté zvěře, zejména prasete divokého, působí škody v celé Evropě. Projevuje se to  jak na zemědělských plodinách a pozemcích, tak na lesních kulturách v případě siky japonského. Právě proto jsme připravili novelu zákona o myslivosti, abychom měli jasná pravidla a možnosti, jak tyto vysoké stavy zvěře upravit,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka.

Novela nastavila pravidla pro přikrmování a vnadění zvěře za účelem lovu, kdy například bude omezeno množství krmiva předkládané na vnadiště pro přilákání zvěře, přičemž pro umístění vnadiště bude nutný souhlas vlastníka pozemku. Pro vnadění dosud žádná právní úprava neexistovala.

Ve velkých polních celcích osetých jednou plodinou se mohou divoká prasata zdržovat celé dny a myslivci je tak mohou jen obtížně lovit. Proto se v novele navrhuje, že by zemědělci měli zmenšit pole s jednou plodinou, a to na maximálně 30 hektarů, případně pole rozdělit pásem s jinou plodinou o šíři aspoň 12 metrů. Pokud tento postup zemědělec nedodrží a nebude se tedy tímto způsobem podílet na prevenci škod způsobených zvěří na jeho produkci, nebude mít nárok na náhradu případné škody.

„Záměrem novely je zlepšit a více provázat spolupráci mezi zemědělci a myslivci. Stavy zvěře se totiž mohou změnit, jen pokud se obě tyto strany domluví a jejich činnost se bude vzájemně doplňovat,“ řekl ministr Jurečka.

Vlastníci honebních pozemků budou více zapojeni do plánu lovu a jeho kontroly. Myslivci budou plnění plánu lovu prokazovat například předložením tzv. pírek neboli ocásků z ulovených kusů divokých prasat. Za nesplnění plánu lovu hrozí myslivcům pokuta až do výše 200 tisíc korun.

Za porušení zákazu či omezení vstupu do honitby či její části může orgán státní správy myslivosti obce s rozšířenou působností udělit pokutu až do výše 30 tisíc korun. Tyto omezení či zákazy jsou ale na území České republiky vyhlašovány jen výjimečně a sankce hrozí jen tomu, kdo skutečně závažným a hrubým způsobem toto porušil a například záměrně ohrozil mláďata zvěře. Dosud byla horní hranice pokuty 10 tisíc korun. Postup při vyhlašování zákazu či omezení zůstane beze změny.

Ministerstvo do novely zapracovalo připomínky, které vznesly profesní a zájmové organizace v meziresortním připomínkovém řízení. Ministerstvo se s většinou z nich vypořádalo. Neztotožnilo se ale s připomínkou Ministerstva vnitra, které požaduje sjednotit kategorie pokut podle maximální výše. To by představovalo zvýšení horní hranice pokuty až na 60 tisíc. Ministerstvo zemědělství však trvá na maximálně 30 tisících korunách.

Zákon nechce otvírat proces tvorby honiteb a měnit minimální výměru. Pokud nebude v průběhu dalšího projednávání tato podmínka splněna, pak bude Ministerstvo zemědělství usilovat o přerušení legislativního procesu a stažení této novely z dalšího projednávání.