Přístroje zde odborníci z Katedry betonových a zděných konstrukcí nainstalovali společně s pracovníky firmy ALIMEX při výstavbě lávky, využili přitom své zkušenosti z vědecko-výzkumného projektu, na kterém společně pracují.

Na nové Trojské lávce jsou umístěny přístroje snímající náklony v oblastech nad podporami, což umožňuje sledovat natočení nosné konstrukce v těchto místech pro jednotlivá zatížení a tak vyhodnocovat, jestli se reálně lávka chová podle předpokládané výpočetní analýzy. Zároveň se tu nacházejí meteorologická čidla pro snímání teploty, umístěny tu jsou i laserové měřiče pro sledování dilatace konstrukce – tedy jejího zkracování a protahování. „Všechny tyto pohyby monitorujeme s ohledem na teplotu konstrukce a jsou porovnávány s výpočetní predikcí. Data jsou předávána do centrálního uložiště a monitorovacího centra na fakultě. Zde je vyhodnocujeme a předáváme TSK Praha jako správci mostního objektu,“ vysvětluje doc. Lukáš Vráblík z Katedry betonových a zděných konstrukcí Fakulty stavební ČVUT.

Pořízení celého aparátu měřicích, záznamových a přenosových zařízení stálo cca 1,2 mil. Kč a Fakulta stavební ČVUT je pořídila v rámci řešení projektu MPO ČR CZ.01.1.02/0.0/0.0/17_176/0015739: „Centralizovaný integrovaný systém online kontinuálního dlouhodobého monitoringu stavebních objektů“ z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Při něm se odborníci z Katedry betonových a zděných konstrukcí společně se zástupci firmy ALIMEX zabývali vývojem metodiky, zařízení a vyhodnocování dat online monitoringu mostních konstrukcí. „Jedním z našich zásadních výstupů je právě ucelený systém kontroly vybraných zásadních parametrů chování konstrukce,“ upřesňuje doc. Vráblík. Vlastní čidla a další přístroje byly do lávky zabudovány během montáže ocelové konstrukce. Umístěny jsou ale tak, že je bude možné v případě potřeby během životnosti konstrukce mostu opravit nebo nahradit.

Pro monitoring byly specifikovány vybrané veličiny, které jsou reprezentativní pro určení, zda konstrukce funguje tak, jak má. „Jde zejména o různé deformace, jako jsou průhyby, natočení, zkrácení či prodloužení, vzhledem k zatížení lávky a okolním vlivům, které jsou taktéž v rámci monitoringu sledovány. Unikátní je, že pro tyto sledované veličiny se stanovily kritické intervaly. Pokud by došlo k překročení stanovených mezních hodnot, budou upozorněni všichni správci v projektu a bude tak možné obratem dělat další kroky,“ popisuje výhodu systému doc. Lukáš Vráblík. Data jsou přitom snímána v online v režimu 24 hodin, 7 dní v týdnu a ihned kontrolována.

„I když je lávka nyní v perfektním stavu, jsou pro nás získaná data velmi cenná, a to zejména do budoucna, kdy budeme zajišťovat její běžnou správu i v dobách možných mimořádných událostí, jako je příkladně povodeň. Dostáváme tak nepřetržitou informaci o tom, jak se lávka pohybuje a chová za všech okolností a po celou dobu jejího životního cyklu,“ říká Jozef Sinčák, generální ředitel TSK Praha, která je budoucím správcem lávky.

Za Fakultou stavební ČVUT přitom stojí i dynamická zkouška nosné konstrukce lávky, která proběhla na přelomu září a října. Zkouška byla rozdělena do tří částí. Nejprve byly z kmitání lávky vyvolaného budičem kmitů stanoveny její důležité frekvence a tvary vlastního kmitání a ty pak byly porovnány s předpokládanými hodnotami z projektu. Následovalo ověření úrovně kmitání mostovky vyvolaného různě uspořádanými skupinami chodců a také skupinami vandalů na lávce, toto bylo testováno nejprve s neaktivními tlumiči, které jsou připevněné na nosné konstrukci lávky, a poté po jejich zprovoznění. Kmitání lávky bylo během všech tří částí dynamické zkoušky měřeno snímači zrychlení ve třech na sebe kolmých směrech. „Lávka při dynamické zkoušce vyhověla. Při experimentu jsme se především zaměřili na dynamické chování konstrukce lávky s ohledem na pohodu chodců, kde jsme kontrolovali maximální zrychlení konstrukce při napodobování běžného provozu na lávce. Zkouška prokázala nezbytnost tlumičů pro zajištění komfortního provozu lávky,“ vysvětluje prof. Michal Polák z Katedry mechaniky Fakulty stavební ČVUT, který zkoušku organizoval.

Obdobný systém monitoringu, jako je na Trojské lávce, osadili odborníci z Fakulty stavební ČVUT a firmy ALIMEX také na lávce přes Otavu v Písku, na lávce přes Vltavu v Lužci nad Vltavou a na nové lávce v Plzni, které je právě ve výstavbě. O jeho využití se jedná i pro plánovanou rekonstrukci Barrandovského mostu v Praze.

Více informací naleznete ZDE.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 18 000 studentů. Pro akademický rok 2020/21 nabízí ČVUT svým studentům 214 akreditovaných studijních programů a z toho 84 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1604 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 432. místě a na 9. pozici v regionálním hodnocení „Emerging Europe and Central Asia“. V rámci hodnocení pro „Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 151.–200. místem, v oblasti „Engineering – Mechanical“ na 201.–250. místě, u „Engineering – Electrical“ na 201.–250. pozici. V oblasti „Physics and Astronomy“ na 201. až 250. místě, „Natural Sciences“ jsou na 283. příčce. V oblasti „Computer Science and Information Systems" je na 251.–300. místě, v oblasti „Mathematics“ a „Material Sciences“ na 301.–350 místě a v oblasti „Engineering and Technology“ je ČVUT na 256. místě. Více informací najdete ZDE.