„Zaměstnavatele nepokutujeme. Děláme pouze audit bezpečnosti práce. Pokud firma vezme vážně naše upozornění a výhrady, nemá obvykle při následných kontrolách Státního úřadu inspekce práce žádné problémy a nehrozí ji žádné sankce.

V případě, že zjistíme nějaké nedostatky, sepíšeme zápis z kontroly a dohodneme se na termínu sjednání nápravy. Samozřejmě, že pokud jde o závady závažné, musí být odstraněny okamžitě,“ uvedl specialista na problematiku bezpečnosti práce Regionálního pracoviště Odborového svazu KOVO v Českých Budějovicích Radek Král.

V loňském roce zemřelo na následky pracovního úrazu 108 zaměstnanců. To je druhý nejvyšší počet obětí pracovních úrazů za posledních pět let. A to navíc v době, kdy řada provozů buď stála, nebo kvůli koronavirové pandemii fungovala v omezeném režimu. Další desítky pak skončily s velmi vážným poraněním v nemocnicích. Dobrou vizitkou zhruba šedesátky jihočeských strojírenských podniků, v nichž OS KOVO působí, je nula, kterou si v roce 2020 tyto firmy v počtu smrtelných pracovních úrazů připsaly. K úrazům s fatálními následky dochází podle statistik nejčastěji ve stavebnictví, zpracovatelském průmyslu, v dopravě a skladování.

„Do práce máme jít zdraví a zdraví se z ní také vrátit. Bohužel ne vždy je tomu tak. Celkem jsme loni řešili 28 pracovních úrazů, naštěstí vesměs méně závažných. Při kontrolách jsme zjistili 54 závad. Nejčastějším zdrojem pracovních úrazů byl materiál, břemena, kontakt se strojním zařízením a pád. Hlavní příčinou úrazů bylo nejčastěji nepředvídatelné riziko a špatně nebo nedostatečně vyhodnocené riziko. Zaznamenali jsme ale i porušení bezpečnosti práce ze strany zaměstnanců, a to zejména nepoužíváním osobních ochranných pracovních pomůcek,“ zdůraznil Král.

Podle vedoucí českobudějovického regionálního pracoviště OS KOVO pro Jihočeský kraj Pavlíny Jirkové je ve většině případů kontrola BOZP prováděná zástupcem odborů přijímána vedením firem kladně. Výsledkem naší přítomnosti na pracovišti není finanční postih, ale upozornění na nedostatky v oblasti BOZP. Jde většinou o chyby v dokumentaci, nebo méně závažné provozní či technické závady, které zaměstnavatelé zpravidla vždy bez zbytečných odkladů odstraní,“ poznamenala Jirková.

Právo kontroly nad dodržováním pracovně-právních, právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci obsahuje náš právní řád od roku 1921. Historicky nejstarší ustanovení, výslovně pojednávající o účasti odborů na řešení otázek v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, je datováno s platností od 1. ledna 1944 a konstatuje, že: „Členové závodního výboru, popřípadě závodní rady, jsou povinni spolupůsobiti na zábraně úrazů“.

Stávající právo odborových organizací kontrolovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci vyplývá ze zákona č. 262/1006 Sb., zákoníku práce, v platném znění. Jeho § 322 uvádí mimo jiné, že odborové organizace mají právo vykonávat kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci u jednotlivých zaměstnavatelů. Zaměstnavatel je přitom povinen odborové organizaci výkon kontroly umožnit a za tím účelem jí zajistit: Možnost prověření toho, jak zaměstnavatel plní své povinnosti v péči o bezpečnost a ochranu zdraví při práci a zda soustavně vytváří podmínky pro bezpečnou a zdraví neohrožující práci, možnost pravidelně prověřovat pracoviště a zařízení zaměstnavatelů pro zaměstnance a kontrolovat hospodaření zaměstnavatelů s osobními ochrannými pracovními prostředky, možnost prověření toho, zda zaměstnavatel řádně vyšetřuje pracovní úrazy, možnost účastnit se zjišťování příčin pracovních úrazů a nemocí z povolání, popřípadě je objasňovat a umožnit účast na jednáních k otázkám bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.