Testovaný systém je pozitivní i po ekonomické stránce. I když měsíční cena svozu separovaných složek výrazně vzrostla, zvýšené náklady se podařilo vykompenzovat snížením četnosti svozu směsného odpadu. „Tyto pozitivní výsledky však ještě nejsou zcela směrodatné,“ komentuje projekt technický náměstek společnosti OZO Ostrava Petr Bielan. „Musíme počkat na výsledky v delším časovém horizontu, protože tvorba odpadů v domácnostech se v průběhu kalendářního roku proměňuje. Finální závěry tak budeme mít až koncem tohoto roku.“

Projekt, který potrvá do konce roku 2019, je nyní ve své polovině. A při této příležitosti se zástupci města, městského obvodu a společnosti OZO Ostrava v pondělí 10. června setkali s občany Radvanic a Bartovic, aby společně probrali jeho přínos i případné slabiny. „Cílem setkání bylo zjistit názory občanů na nový způsob třídění odpadu a znovu je co nejvíce motivovat a nabídnout jim i určitou osvětu a podporu,“ uvedl jednatel společnosti OZO Ostrava Karel Belda s tím, že po ukončení tohoto pilotního projektu budou jeho výsledky porovnány s dalšími systémy sběru a svozu separovaného odpadu. „Z tohoto srovnání by mělo vzejít doporučení pro nejen pro Ostravu, ale i pro další obce, s nimiž společnost OZO Ostrava spolupracuje, jak vytřídit více využitelného odpadu. Už teď se však ukazuje, že forma sběru separovaných složek odpadu přímo u rodinných domů může být jednou z cest, jak zvýšit míru využití komunálních odpadů,“ konstatuje Karel Belda.

V Ostravě-Bartovicích se revoluční nápad ujal bez větších problémů. „Původně jsme se zamýšleli, jak vyhovět požadavkům občanů na zvýšení počtu a přiblížení kontejnerových hnízd na separovaný odpad,“ hodnotí projekt starosta městského obvodu Radvanice a Bartovice Aleš Boháč. „V modro-žluté popelnici u domu jsme viděli odměnu pro každou domácnost, která třídí, a motivaci pro ty, kteří ještě nezačali. Že se to povedlo, potvrzuje zájem o podobný způsob třídění ze strany občanů našeho obvodu, kteří do pilotního projektu zapojeni nebyli.“

OZO Ostrava se při hodnocení výsledků nezaměřuje jen na množství odpadu, ale sleduje také čistotu vytříděných odpadů a složení odpadu směsného. V tom i nadále zůstává relativně velké procento využitelných složek: až 12 procent plastů, 11 procent papíru a v menší míře také plechovky, tetrapak a sklo. A naopak v modro-žlutých popelnicích končí třeba textilní odpady, skleněné lahve nebo elektrospotřebiče, tedy odpady, které mají své místo ve velkých sběrných nádobách na stanovištích v obci nebo ve sběrném dvoře.

„Skládkování odpadu by mělo být až tou poslední možností. Proto dlouhodobě pracujeme na tom, abychom snižovali množství směsného odpadu, a zvyšovali podíl toho využitelného, vytříděného. I přesto, že v Ostravě a obecně v celé ČR množství odpadu na obyvatele stoupá, těší mě, že pro Ostravany je jeho třídění běžnou záležitostí a rok od roku je vytříděných komodit stále více. Jsem ráda, že jsme společně s OZO rozjeli i tento projekt modro-žlutých popelnic. Je to jedna z dalších možností, jak zabránit zbytečnému skládkování odpadu,“ říká náměstkyně primátora pro životní prostředí Kateřina Šebestová.