Na ombudsmana se kvůli pronájmům honiteb obrátil Svaz mysliveckých sdružení v Lesích ČR. Předseda Svazu ve své stížnosti doložil předchozí korespondenci s Ministerstvem zemědělství a poukazoval mimo jiné na to, že pro myslivecké spolky je především stále obtížnější dorovnávat cenové nabídky vzešlé z výběrových řízení.

Pokud chce dosavadní nájemce honitby pokračovat v jejím pronájmu, dorovnává v praxi ve výběrovém řízení finanční nabídku výherce. Podle stěžovatele ale často nemohou tradiční myslivecké spolky financované především z členských příspěvků konkurovat nabídkám jiných zájemců. Aktuální pravidla by tak mohla podle stěžovatele ve svém důsledku vést až k zániku některých sdružení.

Ombudsman se v rámci šetření pokusil s Ministerstvem zemědělství otevřít širší diskuzi o pronájmu honiteb, které drží právnické osoby hospodařící s majetkem státu. Upozornil i na skutečnost, že myslivost je zařazena na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky a vyjádřil obavy nad zachováním mysliveckých spolků. „V budoucnu by se podle mého názoru mohl čím dál více projevovat problém se zachováním mysliveckých spolků na venkově, případně se zapojováním nových členů do těchto spolků. Čím dál více uživatelů honiteb by pak mohlo pocházet z komerční sféry, často se orientující na trofejovou zvěř, což se nejeví jako žádoucí,“ zamýšlel se ombudsman v závěrečném stanovisku, které zaslal Ministerstvu zemědělství.

Veřejný ochránce práv chtěl v šetření zejména prodiskutovat postoj ministerstva k problémům, na které poukazoval i Svaz mysliveckých sdružení v Lesích ČR. Úspěšný ale nebyl: „Musím vyjádřit určité zklamání nad tím, jak ministerstvo k celé záležitosti přistoupilo. Očekával jsem, že se k věci postaví konstruktivně a seznámí mne s tím, jak na danou problematiku nahlíží. Dostalo se mi však jen nejasné a neurčité odpovědi, ze které se nedá usuzovat, jak se ministerstvo k věci staví,“ uzavřel ombudsman Stanislav Křeček.