Ombudsman se zabýval řadu let se táhnoucím sporem stěžovatelů s úřady ve věci nepovolené nástavby nad garáží sousedního domu. Úřadům vytkl jednak nesprávné posouzení záležitosti, ale také značné průtahy. Ty nakonec vedly k tomu, že uplynuly zákonné lhůty pro zahájení přezkumného řízení. I když ombudsman informoval o případu Ministerstvo pro místní rozvoj a to se s názorem ombudsmana ztotožnilo, zahájit přezkumné řízení už nemohlo. Průtahy na straně úřadů nejenže upřely stěžovatelům právo na přezkum, ale zároveň znemožnily, aby se ministerstvo jako odborný garant zabývalo v rámci přezkumného řízení právní otázkou, za jakých okolností lze vycházet ze starých územních rozhodnutí při dodatečném povolování staveb.

V roce 1998 vydal stavební úřad Úvaly hromadné územní rozhodnutí k projektu obytné zástavby v dané lokalitě. Územní rozhodnutí definovalo vzhled lokality, určilo objem, výšku a umístění staveb na jednotlivých pozemcích aj. Na jeho základě pak stavebníci žádali pro jednotlivé stavby pouze stavební povolení. Sousedé stěžovatelů takto v roce 2000 získali povolení ke stavbě rodinného domu a garáže. Stavbu dokončili a zkolaudovali, čímž ukončili proces výstavby předpokládané na daném pozemku hromadným územním rozhodnutím, jinak řečeno, územní rozhodnutí pro daný pozemek „vyčerpali“ (zkonzumovali).

V roce 2011 se sousedé stěžovatelů rozhodli vybudovat nástavbu nad garáží. Stavební úřad ve společném řízení o umístění a povolení stavbu povolil, ale stěžovatelé se odvolali a krajský úřad rozhodnutí zrušil. V roce 2014 v dalším řízení o umístění a povolení stavby na základě nové žádosti sousedů stavební úřad nástavbu garáže znovu povolil a krajský úřad rozhodnutí dokonce opakovaně (naposledy v roce 2016) opět zrušil. Sousedé už dál o povolení nežádali a bez něj začali v roce 2016 s výstavbou.

Stěžovatelé oznámili nepovolenou stavební činnost sousedů stavebnímu úřadu. Ten nejprve stavbu vyhodnotil jako dovolené stavební úpravy, ale po podnětu stěžovatelů ke krajskému úřadu zahájil řízení o odstranění stavby. Vzápětí ho přerušil, protože sousedé podali žádost o dodatečné povolení.

Stěžovatelé v řízení uplatnili řadu námitek, především uváděli, že projednávaná stavba není v souladu s územním plánem obce, tudíž nemůže být povolena.

Stavební úřad o dodatečném povolení rozhodoval zhruba rok a půl a nakonec nástavbu sousedů povolil. Nesouladem s územním plánem se nezabýval a uvedl k tomu, že v dané lokalitě stále platí hromadné územní rozhodnutí z roku 1998, takže k územnímu plánu není třeba přihlížet. Krajský úřad rozhodnutí potvrdil s odůvodněním, že stavební úřad správně posuzoval soulad stavby s platným územním rozhodnutím z roku 1998, nikoliv s platným územním plánem, který byl přijat později. Oba úřady, které několik let předtím stavbu opakovaně projednávaly jako novou, vyžadující územní i stavební povolení, tak najednou zcela změnily názor.

„Není sporu o tom, že hromadné územní rozhodnutí z roku 1998 stále platí. Pokud je v dané lokalitě pozemek, na kterém dosud k předpokládané výstavbě nedošlo, mohl by stavebník žádat o vydání stavebního povolení. Stejně tak stavebníci, kteří své stavby ještě nedokončili a nezkolaudovali, by mohli v rámci parametrů daných hromadným územním rozhodnutím své projekty měnit, stavby rozšiřovat apod. Žádali by pouze o změnu ve vydaném povolení a nepřihlíželo by se k aktuálnímu územnímu plánu,“ hodnotí věc ombudsman Stanislav Křeček. Podle jeho názoru je ale případ nepovolené stavby sousedů stěžovatelů jiný: „Sousedé už hromadné územní rozhodnutí na svém pozemku využili či s určitou nadsázkou řečeno vyčerpali, když si nechali povolit, postavili a nechali zkolaudovat stavbou rodinného domu a garáže. Pro ně už se hromadné územní rozhodnutí fakticky uzavřelo. Nemohou ho 10 let poté využívat na další stavební záměry. Na ty je třeba pohlížet jako na nové stavby, které standardně vyžadují územní rozhodnutí a stavební povolení podle aktuálního stavebního zákona. Na ně se vztahuje i územní plán obce.“

Ombudsman přitom poukazuje i na fakt, že sám stavební úřad pohlížel na nástavbu nad garáží jako na novou stavbu a v letech 2011 – 2016 vedl územní a stavební řízení k vydání povolení. Ani stavební úřad, ani krajský úřad se nedomnívaly, že by bylo možné na stavbu vztáhnout hromadné územní rozhodnutí z roku 1998. Svůj právní názor změnily ve chvíli, kdy sousedé stěžovatelů postavili stavbu bez povolení a úřady měly rozhodnout o jejím odstranění nebo dodatečném povolení.

Vzhledem k tomu, že ombudsman vyčerpal možnosti k zajištění nápravy a ani Ministerstvo pro místní rozvoj nemůže věc v rámci přezkumného řízení zvrátit, rozhodl se o případu a postupu úřadů informovat veřejnost.