Dosud pro nakládání s penězi odsouzených chyběla jasná pravidla. Praxe ve věznicích se měnila i podle aktuálních rozhodnutí soudů. „Aktuálně všechny příjmy mimo věznici míří na splátky dluhů. V minulosti ale dokonce jednu dobu panoval opačný extrém, kdy vězňům naopak neodcházely na úhradu jejich dluhů žádné peníze. To samozřejmě bylo nepříjemné pro věřitele,“ popsal právník Jiří Matuška, který se v Kanceláři veřejného ochránce práv už déle než jedenáct let specializuje na práva lidí omezených na osobní svobodě.

Ombudsman od roku 2018 prosazoval, aby zákon jednoznačně stanovil, co se má s penězi odsouzených dít. To se povedlo v rámci změny zákona o výkonu trestu podnětí svobody. „Trest odnětí svobody není trest ztráty důstojnosti. To že, části odsouzených po zaplacení dluhů vůbec nic nezbývá, rozhodně důstojné není. Ano, mýdlo, toaletní papír, případně hygienické vložky jim musí poskytnout věznice, ale sami si nemohou pořídit například ani potřebné léky s doplatkem nebo poštovní známky. Někteří se proto i ve věznici dál zadlužují,“ popsal situaci odsouzených Matuška.

Další příjmy odsouzených se od ledna příštího roku budou rozdělovat stejně jako jejich pracovní odměny. Většina peněz (72 %) půjde na splacení dluhů. Zbylá více než čtvrtina příjmu ale odsouzeným nově zůstane, podobně jako i lidem na svobodě zůstává minimální nezabavitelná částka. Tyto peníze budou moci vězni využít nejen na nákupy toho nejnutnějšího, ale věznice jim bude také část spořit. Z nastřádaných peněz si budou moci po propuštění zaplatit cestu domů nebo bydlení.

Už od května se zlepšila také situace odsouzených, kteří pracovat nemohou a žádné další příjmy nemají. Ze stokoruny na sto padesát korun měsíčně totiž stouplo po dvaceti letech takzvané sociální kapesné pro odsouzené. To dostávají typicky starší nebo nemocní odsouzení bez nároku na starobní nebo invalidní důchod.