Příspěvek od státu má obětem trestných činů pomoci zvládnout těžké období po tragické události. Peníze mohou využít na léčbu fyzických i duševních následků, a může kompenzovat výpadek příjmů v době, kdy nezvládnou naplno pracovat. „Právě proto musí oběti peněžitou pomoc dostat rychle, když ji bezprostředně po činu nejvíce potřebují. Proto vítáme i včerejší vyjádření pana premiéra, že ministerstvo v tomto ohledu nyní udělá maximum.“ shodují se ombudsman i jeho zástupce.

Spolu s Bílým kruhem bezpečí připravili právníci Kanceláře ombudsmana jednodušší formuláře žádostí o peněžitou pomoc. První je určený přímo pro oběti trestných činů, druhý pro pozůstalé. I s podporou organizací pomáhajících obětem mohou žádat mohou buď o paušální částky nebo o proplacení již uhrazených nákladů léčení a náhradu ušlého zisku.

Tabulka přehledně shrnuje maximální možné částky pomoci, která by se mohla týkat pozůstalých a obětí střelby v Praze. „Lidé mohou o peněžitou pomoc požádat do dvou let od zjištění újmy a nejpozději do pěti let od spáchání trestného činu. Obětí trestného přitom mohou být i ti, kteří sice nebyli fyzicky zranění, ale utrpěli vážnější psychickou újmu, pokud znesnadnila jim obvyklý způsob života po dobu minimálně tří týdnů a vyžadovala lékařské ošetření,“ vysvětluje právník Martin Hurych, který se v Kanceláři ombudsmana na oblast odškodňování obětí specializuje.

Ministerstvo spravedlnosti by mělo o žádostech o peněžitou pomoc rozhodnout nejpozději do tří měsíců. Zástupce veřejného ochránce práv nyní plánuje s Ministerstvem spravedlnosti jednat o svých doporučeních týkajících systémových otázek v oblasti peněžité pomoci. Aktuální je například diskuze o valorizaci peněžité pomoci. Částky zůstávají už deset let stejné, ovšem za tu dobu se jejich reálná hodnota snížila víc než o třetinu. Samostatným tématem je také využívání prostředků z odklonů v trestním řízení. Ty jsou výslovně určené na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti, z větší části ale končí ve státním rozpočtu, a nikoli u poškozených.