Aby mohl být propuštěn z nemocnice, musel být předán do péče pediatra. Žádný pediatr se ho však nechtěl ujmout. Matka se postupně obracela na dětské lékaře v blízkém i vzdáleném okolí, ale všichni jejího syna odmítali. Ten tak musel dále zůstávat sám v nemocnici a nemohl jít domů. Matka měla podezření, že se stala obětí diskriminace. Obrátila se na ombudsmanku, která jí dokázala pomoci. Dnes je se svým synem konečně doma.

„Lékaři, na které se žena obracela, jí tvrdili, že mají nadměrný počet registrovaných pacientů, a nového již tedy nemohou přijmout, nebo že se nachází ve větší vzdálenosti od bydliště stěžovatelky a v případě potřeby by nemohli dítě navštívit,“ říká k případu ombudsmanka Anna Šabatová.

Stěžovatelka z nejrůznějších náznaků nabyla podezření, že u některých lékařů mohly být důvody pouze zástupné. Její syn měl těžké zdravotní postižení a vyžadoval by více času a péče než jiné děti. Navíc jsou stěžovatelka a její rodina Romové.

Domnívala se proto, že v některých případech mohl být její syn odmítnut z diskriminačního důvodu. Dítě tak muselo nadále pobývat v nemocnici, i když jeho zdravotní stav už hospitalizaci nevyžadoval. Stěžovatelce vadilo, že nemohla být se svým dítětem doma.

Od zdravotní pojišťovny po neformálních konzultacích získala pouze seznam pediatrů majících svou praxi v regionu a radu, ať případně vyčká, než se u některého z nich uvolní kapacita.

Stěžovatelka se obrátila na ombudsmanku a žádala o rychlou pomoc v situaci, která se jí již zdála bezvýchodná. Protože se situace stěžovatelky jevila jako akutní, poskytli jsme jí okamžitě několik rad, jak dále co nejúčinněji postupovat.

„Stěžovatelka si nechala ve všech případech vyhotovit písemnou zprávu, která odmítnutí potvrzuje, a to včetně uvedení důvodu, proč lékaři syna stěžovatelky odmítli přijmout do péče. S těmito písemnými zprávami se potom dle našich rad opětovně obrátila na svou zdravotní pojišťovnu. Zdravotní pojišťovna na jejich základě zjednala nápravu a pediatra pro syna stěžovatelky zajistila. V současné době je již stěžovatelka se svým synem doma a na zdravotní stav syna dohlíží pediatr. Tento případ tedy skončil pro matku a dítě šťastně,“ uzavírá případ ombudsmanka Anna Šabatová.

Pro ty, které trápí obdobné potíže, přinášíme několik užitečných informací a rad:

Každý má právo zvolit sobě či svému dítěti lékaře. Lékař vás nebo vaše dítě nemůže odmítnout ošetřit či zaregistrovat z libovolných důvodů. Aby vás lékař mohl odmítnout, musí být naplněn některý z důvodů, které stanovuje zákon. Takovým důvodem je, že lékař má skutečně plnou kapacitu, nebo že nemá uzavřenou smlouvu s vaší zdravotní pojišťovnou.

Praktičtí lékaři mohou odmítnout pacienta i tehdy, pokud by vzdálenost místa bydliště pacienta od ordinace lékaře znemožňovala výkon návštěvní služby. Pokud vás lékař odmítne, musí vám vystavit písemnou zprávu, kde musí uvést důvod odmítnutí. Neučiní-li tak, vystavuje se pokutě až do výše 100 tisíc korun. Na vydání této zprávy vždy trvejte a nenechte se odbýt! Může významně usnadnit následné postupy k zajištění vašich práv či práv vašeho dítěte.

Důvod odmítnutí vás nebo vašeho dítěte nikdy nemůže být diskriminační. Lékař tak pacienta nemůže odmítnout například z důvodu, že je osobou se zdravotním postižením, nebo že je Rom. Za opačný postup se vystavuje pokutě či antidiskriminační žalobě. Diskriminace je nepřípustná. Pokud k ní ze strany lékaře dojde a nebudete si vědět rady, obraťte se na ombudsmanku.

Vy i vaše děti máte ze zákona povinnost být zdravotně pojištěni. V té souvislosti máte právo na to, aby vám byla zajištěna z časového a místního hlediska dostupná zdravotní péče.

Zdravotní pojišťovny musí vynaložit úsilí, aby svým klientům praktického lékaře či pediatra v dojezdové vzdálenosti zajistily.

Máte-li problém si praktického lékaře či pediatra pro vaše děti zajistit sami, obraťte se tedy s žádostí o pomoc na svou zdravotní pojišťovnu.

Písemné zprávy o odmítnutí vydané jednotlivými lékaři vám v této situaci mohou být velmi nápomocné.