Příprava nového stavebního zákona tak dostala zelenou. Ombudsmanka především nesouhlasí se zaváděným institutem automaticky generovaného rozhodnutí v případech, kdy stavební úřad nerozhodne ve stanovených lhůtách. Výhrady má také k integraci jednotlivých orgánů do jedné instituce, kdy dojde narušení jejich nezávislosti.

Není sporu, že současné postupy stavebních úřadů jsou zdlouhavé a příliš komplikované. I v případě běžných záměrů staveb (například rodinných domů), dnes celý proces jejich sválení trvá několik měsíců a často i roky. K tomu je třeba připočítat proces přípravy stavby a získání potřebných stanovisek všech úřadů (tzv. dotčených orgánů státní správy) a dalších subjektů (například vlastníků technické infrastruktury), které je třeba obstarat ještě před podáním žádosti o stavební povolení u stavebního úřadu. Bezesporu hlavní příčinou tohoto stavu je současná podoba stavebního zákona. Proto ombudsmanka vítá legislativní snahy o řešení těchto problémů.

„Věcný záměr se vydal v některých bodech správným směrem. Rozumná je například myšlenka jednoho rozhodnutí – povolení stavby, které nahradí velké množství různých druhů povolení a zjednodušujících postupů při povolování staveb. Nesouhlasím však se zaváděným institutem automaticky generovaného rozhodnutí v případech, kdy stavební úřad nerozhodne ve stanovených lhůtách,“ říká ombudsmanka Anna Šabatová.

Taková počítačově vydávaná rozhodnutí se pro procesy povolování staveb nehodí. Jakkoliv navrhovatelé deklarují, že půjde pouze o výjimečné případy excesivní nečinnosti stavebních úřadů, poznatky ombudsmanky tomu nenasvědčují. Případy nedodržení lhůt pro vydání rozhodnutí stavebními úřady dnes nejsou nijak ojedinělé.

Mnohé stavební úřady nejsou obsazeny dostatkem pracovníků a svou práci nestíhají. Představa, že se tato situace přijetím nového stavebního zákona zásadním způsobem změní, je nereálná. Ombudsmanka upozorňuje, že nečinnost úřadu nelze řešit na úkor účastníků stavebních řízení a garantovaných veřejných zájmů (například ochrany přírody, památek, požární ochrany apod.).

„Automaticky generované rozhodnutí žádný z těchto zájmů nezohlední a námitky účastníků řízení nevypořádá. Takové rozhodnutí bude nezákonné, což ani žadatel v končeném důsledku neocení. Podání odvolání totiž povede v každém případě ke zrušení takového rozhodnutí,“ dodává k návrhu ombudsmanka Anna Šabatová.

Dalším problematickým tématem věcného záměru stavebního zákona je tzv. integrace dotčených orgánů. Předkladatel počítá s tím, že stavební agenda bude vyňata ze smíšeného modelu státní správy. Dojde ke zřízení nejvyššího stavebního úřadu podřízeného buď Ministerstvu pro místní rozvoj, nebo v postavení ústředního správního orgánu pouze vládě (podle toho, zda předkladatel při přípravě paragrafového znění stavebního zákona vyslyší doporučení předsedkyně Legislativní rady vlády a ministryně spravedlnosti Mgr. Marie Benešové).

Nejvyšší stavební úřad bude stát v čele nové soustavy stavební správy, která obsáhne i dnešní soustavu dotčených orgánů. Širokou škálu veřejných zájmů tak již ve stavebních řízeních nebudou posuzovat samostatné a specializované orgány, ale pracovníci těchto úřadů se stanou úředníky stavebních úřadů a budou se podílet na vydání rozhodnutí již z pozice své podřízenosti nejvyššímu stavebnímu úřadu.

Ombudsmanka je přesvědčena o tom, že dojde k zásadnímu oslabení mnohých důležitých zájmů. Ostatně podobné obavy v připomínkovém řízení vyjádřila většina připomínkových míst a rovněž také četná odborná veřejnost (viz).

Proces přípravy věcného záměru nového stavebního zákona vzbuzuje zásadní otazníky. Materiál připravila namísto Ministerstva pro místní rozvoj Hospodářská komora, která spolupracovala se známou advokátní kanceláří. Rozsáhlé právní služby si vyžádaly jistě nemalé náklady. Hospodářská komora je reprezentant podnikatelské sféry. Ombudsmanka má proto pochybnosti, že takto připravovaná legislativa odráží rovnoměrně zájmy všech zainteresovaných subjektů a nikoliv především podnikatelů ve stavebnictví. Resorty, včetně Ministerstva pro místní rozvoj, mají své legislativní odbory, jejichž úkolem je právě příprava legislativy. Způsob přípravy reformy stavebního práva může být bohužel nešťastným precedentem privatizace legislativy.