Otevírací den ve Vojenském technickém muzeu Lešany uvedl přelet dvou stíhacích letounů JAS-39 Gripen z čáslavské základny, jejich dvojí průlet nad arénou byl následován slavnostním zahájením, kterého se ujali náměstek ministra obrany Tomáš Kuchta a ředitel Vojenského historického ústavu Praha plukovník Aleš Knížek.

Podmínky jako na Dakaru

Již první jízdy historických automobilů reprezentujících vojenskou techniku v lešanské aréně nenechaly diváky na pochybách, že letošní otevírací den přinese všem silné zážitky. Prašné cesty v aréně, vysušené v minulých týdnech bez dešťových přeháněk, se změnily ve skutečné písečně rodeo a za jednotlivými vozy se tvořila velká nažloutlá oblaka. Pro diváky to byla určitě velice efektní a atraktivní podívaná, na druhou stranu bylo nutné ale počítat s tím, že prach se dostane všude… Naštěstí arénu několikrát pokropil hasicí vůz z Letiště Kbely, takže prachu přece jen ubylo.

Mezi prvními se do arény dostala také speciální nákladní auta z Dakaru. Dvě tatrovky a jeden vůz Liaz všem divákům předvedly, co závodní speciály umí. V případě Liazu šlo o vůbec první vůz, se kterým se tehdejší Československo prezentovalo na závodě Paříž-Dakar. Tehdy ho řídil Jiří Moskal, dnes Tomáš Pour, který také vůz před lety doslova zachránil „z kopřiv“, kde po svém dakarském angažmá stál.

Dvě tatrovky reprezentovaly i dvě epochy v dějinách těchto vozů a dakarských závodů. První Tatra je dnes v péči Milana Horky a Muzea Tatra 111, jde přitom o vůz, se kterým na počátku devadesátých let jezdil Karel Loprais, několikanásobný vítěz závodu. Druhý vůz je modernější, patří Tomáši Tomečkovi a ten s tím stále jezdí závody.

Všichni tito řidiči a majitelé se pak sešli před diváky a v krátkém rozhovoru se podělili o své zkušenosti s vozy. Především Jiří Moskal dostal prostor, ve kterém vzpomínal na své roky strávené za volantem liazky při Paříž-Dakar. „Je to hodně o zkušenostech, byl velký rozdíl, když jsem jel závod poprvé a pak když jsem ho absolvoval v dalších ročnících. To už to bylo o něco lehčí.“ Zároveň také zmínil, že na rozdíl od dnešní doby se změnila role řidičů – dnes musí být mnohem lépe fyzicky připraveni, závody jsou obecně nesmírně náročné. Tehdy ale například nejezdily s automobily žádné doprovodné vozy, bylo třeba spoléhat se na vlastní síly a umět si pomoci.

Vojenské obrněnce i nákladní auta

Po této části programu přišla na řadu druhá, ve které se představila především vojenská technika. Jednalo se o početnou řadu obrněných transportérů československé, německé, sovětské či americké výroby. Vedle nich se arénou ale proháněla i vojenská nákladní auta, případně lehké vozy určené k přepravě malých vojenských oddílů.

Z konkrétních vozidel můžeme jmenovat například americký polopásový Half-track, šestikolku M8 Greyhound, těžký nákladní vůz Diamond T 981, transportér OT-810, který vycházel z německého základu a posléze se uplatnil v československé armádě, dále transportéry OT-62 Topas, OT-64, OT-64 –R2, OT-65 FUG nebo protiletadlovou „ještěrku“ PLDvK vz. 53/59. Z pozdějších strojů zmiňme například BRDM-1, BRDM-2RCh, BVP-1 či VP-90. Současnou éru reprezentovaly stroje Land Rover Kajman, dva americké „hummery“ – HMMWV bojový a HMMWV valník, vozidlo Iveco LMV a především obrněný transportér KOT PANDUR.

Na závěr dění se v lešanské aréně odehrála ukázka cvičení VLTAVA 66, kterou provedl Klub vojenské historie Československo 1945 – 1990. Účastníci přitom na sobě měli legendární stejnokroje „jehličí“ a v rukou neméně proslulé samopaly vz. 58. Na dalších ukázkách a programu dne se podíleli i příslušníci KVH Gardekorps, Klubu 16. obrněné divize, Klubu US ARMY – 4. pěší divize, Roty Nazdar a Royal Regiment of Scotland. Všem zúčastněným a samozřejmě i těm, kteří předváděli v aréně své stroje, patří velký dík.

Vojenské technické muzeum Lešany má nyní pro návštěvníky otevřeno vždy v sobotu a v neděli od 9.30 do 17.30, v červenci a srpnu bude otevřeno vždy od úterý do neděle. V pořadí 14. Tankový den je naplánován na sobotu 27. srpna.

Otevírací den Lešany 2016