Již od roku 2015 památková asociace se znepokojením sledovala podivné jednání generálního ředitele Národní galerie Jiřího Fajta, který například veřejně kritizoval záměr vybudovat v těsné blízkosti Anežského kláštera, ve kterém NG sídlí, brutální a necitlivý projekt tzv. Maršmelounu. Pro ČTK tehdy Fajt uvedl: „Stavbu nového bytového domu v ulici U Milosrdných v těsné blízkosti kláštera sv. Anežky, objektu užívaného jako sídlo sbírky středověkého a raně renesančního umění a významné národní kulturní památky, považuji za velmi nešťastnou."
https://stavbaweb.dumabyt.cz/pamatkaska-asociace-zada-pezkoumani-povoleni-pro-marsmeloun-12611/clanek.html

Z nepochopitelných důvodů však Fajt nevyužil možnosti ve správním řízení se proti stavbě odvolat, což ve svém důsledku znamenalo, že se stavbou vlastně Národní galerie souhlasí. „Byl to bezpočet jednání plné ujišťování, že takovou stavbu Národní galerie rezolutně odmítá a proti jejímu povolení se odvolá. Lhůta se však krátila a diskuse nekončila. Jiří Fajt se svým právníkem neustále inicioval další a další jednání, otevíral nová a nová teoretická rizika, která mohou z případného odvolání proti stavbě pro galerii plynout. Bylo zřejmé, že existuje vyšší zájem na tom, aby stavbě galerie nijak nebránila. Na další Fajtovy žádosti o jednání jsme již nereagovali. Jestli tam byl pokyn tehdejšího ministra Hermana, který developerům vycházel vstříc, se jen můžeme domýšlet“ uvedl viceprezident ASORKD Martin Kadrman.

Odměny pro Fajta? Možná dorovnání platu na německou úroveň

Podle našich zdrojů pocházejících přímo z Národní galerie údajně existovala dohoda mezi ministrem Danielem Hermanem (KDU-ČSL) a Jiřím Fajtem, že si Fajt bude různými smlouvami o dílo dorovnávat plat na německou úroveň. Fajt totiž do Národní galerie přišel z Lipské univerzity, ve které vedl Společenskovědní institut pro historii a kulturu středovýchodní Evropy. O tom, že může mít tato informace svůj reálný základ napovídají již medializované kauzy týkající se darů Komerční banky, kdy měla být údajně vyplacena částka 1,3 milionu Kč na vylepšení platu generální ředitele nebo právě aktuální kauza, kdy si Fajt na konci roku 2018 vyplatil nad rámec svého platu částku 1,1 milionu Kč.

Podivujeme se nad pokusy zahraničních představitelů kulturních institucí vměšovat se do vnitřních záležitostí České republiky. To, že tak činí bez znalosti důvodů, které k tomuto rozhodnému kroku ministra kultury Antonína Staňka vedly, hovoří spíše o tom, že jejich motivy jsou spíše osobní povahy.