„Kromě chystané velké rekonstrukce interiérů zámku zde řešíme také zdánlivě drobné opravy, které jsou ale pro jeho celkové fungování a vzhled velmi důležité. Jakmile někam zatéká, nebo naopak jinde začne chybět voda, která tam po staletí byla, způsobuje to problémy nejen estetické, ale také statické. Proto s řešením v rámci údržby nesmíme otálet. U památek, jako je pardubický zámek, to je ale vždy trochu složitější,“ řekl Roman Línek.

Mostek do paláce je opět v kondici

Do pernštejnského mostku řadu let prosakovala vzlínající i dešťová voda, která byla v minulosti nevhodnou technologií strojního spárování zdiva uzavřena uvnitř konstrukce. To vedlo až k havarijnímu stavu mostku. Řemeslníci letos odkryli celý jeho povrch a udělali nové hydroizolační vrstvy a spádovou dlažbu. Vše bylo vyspraveno a kamenný mostek, kterým Pernštejnové nahradili zřejmě v roce 1541 jeho dřevěného předchůdce, získal propustné omítky natřené světlou barvou. Očištěny jsou i krásné renesanční reliéfy. „Tady nás opravy stály přibližně 1,5 milionu korun a věřím, že moderní technologie respektující staré postupy budou trvanlivější, než předchozí zásahy,“ uvedl Roman Línek.

Hradební zeď se opravuje na etapy

Zámek Pardubice je mimořádný v celé Evropě právě svým středověkým opevněním kolem renesančního paláce. „Hradební zeď, při barokních úpravách omítnutá, je dlouhá skoro kilometr a půl. To klade velké nároky na její údržbu a pravidelné opravy. Ty poslední začaly před dvěma lety i ve spolupráci kraje s městem Pardubice, které žádá prostředky od státu na regeneraci městské památkové rezervace. Do opravy hradebních zdí dáváme z krajského rozpočtu ročně kolem 300 až 400 tisíc korun, zbytek pak platí Ministerstvo kultury,“ informoval Roman Línek.

V minulých dvou letech bylo opraveno prvních 210 metrů od Labské brány směrem ke vchodu do krytu civilní obrany, letos se opravuje navazující úsek. „Zatím máme vysoutěženy práce na 3 roky. Také tady technologie postoupily, nové omítky odvádějí vodu a zvyšují tak trvanlivost. Řešíme také střešní tašky na hradební zdi, které pravidelně ničí padající větve, a rádi bychom renovovali zčernalé opěrné sloupy hradeb. Na nich už technici vyzkoušeli nové čistící nátěry,“ informoval ředitel Východočeského muzea Tomáš Líbánek.

Statické problémy zdí

Účastníci kontrolního dne se podívali také na několik problematických míst, kde bude nutné vyřešit statické ukotvení. Jedním z nich je takzvaná parkánová zeď za hospodářskými budovami, které využívá Východočeská galerie. „Podle statika zde budeme muset po dobu rekonstrukce zámku, kdy tudy bude jezdit těžká mechanizace, nechat sejmout cihlovou nástavbu kamenné zdi a tu spodní část dočasně zajistit, než bude možné učinit trvalé řešení,“ uvedl Línek.

Ke statickým problémům, které se projevují poměrně rozsáhlými prasklinami, dochází v posledních letech také v některých částech hradební zdi, což je dobře viditelní z Tyršových sadů. Odborníci pátrají po příčinách, které by měly pomoci určit nejlepší možné řešení tohoto procesu. Jednou z nich by mohla být kolísající hladina spodní vody, letošní sucho a samozřejmě i mnohé další.