Evropská komise ve své publikaci „Thematic Report –Driver Distraction“ vydané v prosinci roku 2023 uvádí, že řidiči při řízení věnují v průměru 51,9 procenta času aktivitám, které nesouvisejí s ovládáním vozidla či řešením dopravních situací. Pokud se řidič věnuje něčemu jinému, obecně se zvyšuje riziko nehody dvojnásobně. Nedostatečné věnování se řízení se podepisuje na vzniku 29 procent nehod se zraněním a 25 procent smrtelných havárií. Bez nebezpečí však nejsou ani negativní emoce. Vztek, křik, smutek či emocionální stress zvyšují riziko vzniku nehody 9,8x oproti klidnému a vyrovnanému řidiči.

Vysoký podíl rozptýlených řidičů na smrtelných dopravních nehodách potvrzují i naše národní statistiky. V letech 2006-2015 zemřelo při nehodách, při kterých se řidič dostatečně nevěnoval řízení, celkem 890 osob – 11,2 procenta všech obětí dopravních nehod. V roce 2022 to bylo 58 osob (12,8 procenta) a v roce 2023 se jednalo o 53 lidí (11,6 procenta). Celosvětově se odborníci shodují, že rozptýlenost nejen řidičů bude stále větším nebezpečím pro bezpečnost na silnicích.

Čím se vlastně řidiči za jízdy rozptylují?

Evropská komise ve své publikace vydané na konci roku 2023 uvádí, že řidiči při řízení věnují v průměru 51,9 procenta času aktivitám, které nesouvisejí s ovládáním vozidla či řešením dopravních situací.

Nejčastěji se jedná o rozhovor či zpěv bez použití mobilu (4,2 % z celkové doby řízení). Následují držení mobilního telefonu při mluvení či poslouchání (2,7 %), čtení nebo psaní textové zprávy na mobilu (1,91 %), jedení za jízdy (1,9 %) a provádění osobní hygieny - např. make-upu (1,69 %). Následují nastavování autorádia (1,3 %), pití za jízdy 1,22 %), samotné držení mobilu v ruce (1,1 %), snaha dosáhnout na nějaký předmět (1,08 %), příliš dlouhý pohled na nějaký objekt mimo vozidlo (0,93 %), mluvení či poslech při využití hands-free sady (0,9 %), ovládání různých ovladačů vozidla, mimo nastavování teploty vzduchu v kabině či klimatizace (0,83 %), surfování po internetu (0,73 %), sáhnutí po mobilu (0,58 %) či nastavování teploty vzduchu v kabině či klimatizace (0,56 %).

Naopak nejméně času věnují řidiči vytáčení čísla volaného na mobilu drženém v ruce (0,14 %) a čtení či psaní za jízdy, včetně využití tabletu (0,09 %). „Severoamerický Department of Transportation uvádí, že řidič by rozhodně neměl odpoutat svůj zrak od dění na silnici na déle než dvě sekundy,“ upozorňuje Roman Budský z Platformy VIZE 0.

Vytáčení čísla na mobilu zvyšuje riziko vzniku nehody více než 12x, nebezpečný je i křik či vztek

Pokud se řidič věnuje něčemu jinému, obecně se zvyšuje riziko nehody dvojnásobně. V citovaném materiálu Evropské komise se uvádí, že na vzniku 29 procent nehod se zraněním a 25 procent smrtelných havárií se podepisuje nedostatečné věnování se řízení. Za nejnebezpečnější je podle údajů Evropské komise považováno vytáčení čísla volaného na mobilu drženém v ruce (zvyšuje riziko havárie 12,2x).

„Bez nebezpečí však není ani telefonování pomocí hands-free sady. Zvláště při náročnějších probíraných tématech s sebou nese vysokou míru mentálního rozptýlení,“ varuje Roman Budský. Čtení či psaní za jízdy, včetně využití tabletu, zvyšuje riziko nehody 9,9x a snaha dosáhnout na nějaký předmět 9,1x. Příliš dlouhý pohled na nějaký objekt mimo vozidlo může být také velice nebezpečný, zvyšuje riziko střetu 7,1x. „Velmi nebezpečné mohou být digitální billboardy, kterým řidiči nejednou věnují dlouhé sekundy své pozornosti,“ uvádí Budský.

Čtení nebo psaní textové zprávy na mobilu zvyšuje riziko nehody 6,1x, sáhnutí po mobilu 4,8x. Ovládání různých ovladačů vozidla (mimo nastavování teploty vzduchu v kabině či klimatizace) s sebou nese zvýšení rizika nehody 4,6x. „Rizikové však může být i hlasové ovládání systémů vozidla. Mentální rozptýlení zůstává, a pokud systém nefunguje spolehlivě, řidič stejně musí vizuálně zkontrolovat, zda požadovaná operace proběhla. Rozptýlení řidiče po takové operaci může přetrvávat až 20 vteřin,“ upozorňuje Budský.

Surfování po internetu zvyšuje riziko havárie 2,7x. Bez nebezpečí není ani nastavování teploty vzduchu v kabině či klimatizace, kdy riziko havárie roste 2,3x. Samotné držení mobilu v ruce navyšuje nebezpečí nehody 2,05x, jedení či pití za jízdy 1,8x, nastavování autorádia 1,57x, rozhovor či zpěv bez použití mobilu 1,44x, provádění osobní hygieny, např. make-upu, 1,4x a konečně samotné držení mobilního telefonu při mluvení či poslouchání 1,27x.

„Při delší bezproblémové jízdě má řidič nejednou nutkání přepnout na autopilota, méně času věnuje sledování dění v provozu, později zaregistruje rizikové situace, při rozhodování se více chybuje, pomaleji reaguje. Náhle vzniklé nebezpečí na silnici pak nemusí včas zaregistrovat. A zdaleka ne vždy pak je zavinění nehody připsáno roztržitému řidiči,“ konstatuje Roman Budský z Platformy VIZE 0.

Bez nebezpečí však nejsou ani negativní emoce. Vztek, křik, smutek či emocionální stress zvyšují riziko vzniku nehody 9,8x oproti klidnému a vyrovnanému řidiči. „Zdaleka ne každý řidič si to uvědomuje. Pokud se řidiči začíná dělat rudo před očima, je lepší na vhodném místě zastavit a dát si relaxační pauzu. Řidiči by za volantem neměli řešit nepříjemné záležitosti – ať telefonicky či s vedle sedícím spolujezdcem. A totéž platí pro případ, že šoféra rozhodí jednání jiného řidiče,“ doporučuje Roman Budský.

Roztěkanost za volantem je extrémně nebezpečná především pro mladé řidiče ve věku do 20 let

Na pozoru by se měli mít především mladí řidiči ve věku do 20 let. Odborný časopis The New England Journal of Medicine uvádí, že například při volení čísla na mobilním telefonu jim hrozí 3,3x vyšší riziko účasti na nehodě či přinejmenším kritické situaci než u zkušených šoférů. Ostatně už natahování se po mobilu je pro ně více než 5x nebezpečnější. A pokud se snaží dosáhnout na jiné předměty, zvyšuje se míra jejich rizika téměř 7x.

A také pozorování objektů vně vozidla je pro mladé řidiče téměř 6x rizikovější. Jídlo za volantem pak navyšuje riziko mladých šoférů zhruba 2,5x, pití nealko nápojů dokonce 3x. Ovládání ventilace či klimatizace automobilu, podobně jako autorádia, zvyšuje pravděpodobnost vzniku nehody či kritické situace více než 2,5x.

Příslušenství moderních automobilů nesporně zvyšuje komfort cestování a bezpečnost silničního provozu. Jejich ovládání prostřednictvím displejů či titěrných tlačítek však bohužel nejednou vyžaduje zvýšenou pozornost řidičů.

„Proto by měli být noví řidiči nejen s těmito zdroji rozptylování jejich pozornosti seznamováni již v autoškolách. Nejen teoreticky, ale i prakticky. Podobně by pak měla být při provádění závěrečné řidičské zkoušky věnována zvýšená pozornost i prověření schopnosti řidiče efektivně a bezpečně si poradit například s používáním navigačního systému vozidla,“ uzavírá Roman Budský.