Smyslem urgentních příjmů nebo také triážních center je optimalizace ošetření nebo příjmu pacientů. „To znamená třeba, aby byli upřednostněni pacienti ve vážných stavech před méně závažnými, i když přišli před nimi. Nebo aby pacienti třeba mylně nečekali u chirurgické ambulance, když mají potíže interního charakteru. Urgent jim zaručí co nejrychlejší kontakt se zdravotníkem, triáž dle odbornosti a rychlost ošetření dle závažnosti. Toto celé pak zkrátí i průměrnou čekací dobu. Kvůli tomu jsme zprovoznili urgentní příjem už před rokem, i když jsme věděli, že jde o provizorní řešení. V závěru loňského roku jsme ho pak stavebně rozšířili do stávající podoby,“ popisuje ředitel Domažlické nemocnice Petr Hubáček.

„Každý urgentní příjem v nemocnicích v rámci Plzeňského kraje může zrychlit dostupnost poskytované kvalitní zdravotní péče našim občanům. Tato nemocniční pracoviště s nepřetržitým provozem jsou tak velkým přínosem zvláště pro naši zdravotnickou záchrannou službu,“ říká náměstek hejtmana pro oblast zdravotnictví Pavel Hais a dodává: „Vzájemná rychlá spolupráce těchto poskytovatelů zdravotní péče eliminuje časové prodlevy, které mohou vznikat při předávání pacientů do zdravotnického zařízení. Na pracoviště urgentního příjmu se mohou pacienti s náhle vzniklým závažným poškozením zdraví obrátit i přímo, přednostně by však mělo sloužit pro příjem pacientů přivezených právě zdravotnickou záchrannou službou.“

V Domažlické nemocnici se první řadě na pracovišti urgentního příjmu zvětšil prostor příjmové ordinace. „V jejím zázemí jsou totiž nově dvě plus jedno náhradní lůžko intenzivní péče, kam budeme přijímat pacienty ve vážných stavech, například od zdravotnické záchranné služby. Tyto pacienty si okamžitě převezme do péče přivolaný lékař a po vstupních vyšetřeních rozhodne, na jaké oddělení v nemocnici budou přeloženi, jestli třeba na ARO, internu nebo expektační lůžka, kde budou dále na pozorování, popřípadě, zda po ošetření nebudou odesláni do domácí péče,“ popisuje ředitel s tím, že už na lůžkách v triážním centru lze podat potřebnou infuzi, ale jsou zde třeba i přímo resuscitační nebo diagnostické přístroje.

Standardním vybavením je zázemí pro personál včetně osobní místnosti a toalety, přípravna léků a nově také diskrétní zóna. „Na předchozím pracovišti směřovalo okénko, kde sestra zjišťovala úvodní informace a anamnézu, do vestibulu. Chyběl pocit soukromí, a pokud pacienti mluvili hodně nahlas, mohli ho lidé ve vestibulu slyšet. Nově bude už pacient vcházet napřed do příjmové místnosti, kde bude se zdravotníkem hovořit za zavřenými dveřmi sám, nanejvýše se svým doprovodem,“ doplňuje Petr Hubáček.