Bohužel dochází i k útokům, které skrytě před zraky veřejnosti přicházejí od členů rodiny či jiných blízkých osob. Jedná se o útoky na majetek, osobní integritu, zdraví či dokonce život. Toto násilí může mít mnoho projevů, to fyzické je jen špičkou ledovce.

Jedním z takových případů, kterým se policisté zabývali, bylo dlouhodobé domácí násilí ze strany dcery vůči její matce. Policisté při šetření oznámení nalezli ve značně zanedbaném bytě dezorientovanou a zmatenou seniorku, která byla vzhledem ke svému stavu převezena do nemocnice. Zejména díky výpovědím sousedů bylo zjištěno, že dcera měla svou matku v jejím bytě, kam se za ní přistěhovala, poškozovat zejména tím, že se o ni vzhledem k jejímu pokročilému stádiu stařecké demence dostatečně nestarala, často na ní křičela, nadávala jí a hrubě urážela. Takovéto situace dle sousedů trvaly i několik desítek minut, a to i v pozdních nočních hodinách. Dcera své matce také nevydávala předepsané léky, nedostatečně zajišťovala její stravování či jej dokonce sabotovala. Stejně tak jí znemožňovala pobyt ve sprše a v noci i na toaletě. Za následné znečištění postele jí pak nadávala a zesměšňovala ji. I když bylo při následném prověřování celé věci využito oprávnění o vykázání osoby, navštívila poškozenou její dcera v nemocnici a požadovala po ní peníze a přesvědčovala jí, aby lékařům sdělila, že je zdravá a aby se vrátila domů.

Takové případy bohužel nejsou ojedinělé. Pro seniory je velmi těžké vyrovnat se se skutečností, že se na nich násilí dopouští blízká osoba, a že by tato osoba mohla být pachatelem trestného činu. To je někdy důvodem pro neoznámení skutku.

Podstatu domácího násilí vystihuje pojem týrání, které se vyznačuje zlým nakládáním buď s blízkou osobou, nebo i s jinou osobou, s níž pachatel žije ve společném obydlí. Současně se vyznačuje i určitou mírou trvalosti a dosahuje takové intenzity, aby bylo způsobilé vyvolat stav, který pociťuje postižená osoba jako těžké příkoří, resp. psychické nebo i fyzické útrapy. Jedná se o chování, které činí soužití nesnesitelným. Začíná velmi nenápadně, prvních příznaků si oběť ani nevšimne. Pokud se ovšem domácí násilí nezastaví hned v počátcích, opakuje se a fyzické či psychické útoky nabývají na intenzitě. Agresor sám nepřestane.

Násilníkem může být partner, děti či vnoučata seniora, příbuzný, přítel, soused nebo i člověk, který se o něj má starat. K násilí někdy dochází přímo v nemocnicích, léčebnách dlouhodobě nemocných či domech s pečovatelskou službou. Toto jednání může být prováděno různými způsoby. Setkáváme se např. se zanedbáváním péče. To znamená, že seniorovi je bráněno či mu je ztěžován přístup ke zdravotní péči, jídlu nebo energiím (topení, plyn elektřina) nebo o něj není řádně pečováno. Upírání péče nebo zanedbávání může být i vědomé, s cílem seniorovi ublížit. Že je senior zanedbaný je poznat např. tak, že není umytý, je špatně živen, neužívá předepsané léky.

Násilí páchané na seniorech může mít různé podoby:

• Ekonomicky motivované násilí
  Je charakterizováno např. neobvyklou bankovní činností nebo tím, že životní situace není přiměřená velikosti majetku osoby (např. nedostatečné oblečení nebo vybavení, nezaplacené účty). V obydlí seniora dále chybí osobní věci, šperky, umělecká díla a peníze a majetek seniora užívají jiné osoby. U násilí ekonomického bývají nejčastěji pachateli rodinní příslušníci.
• Psychické násilí
  Mezi znaky psychického násilí patří ambivalence, pasivita, stud, zmatenost, úzkost, deprese, třes, krčení a nedostatek očního kontaktu.
• Fyzické násilí
  Pro fyzické násilí jsou typické zjevné známky fyzického traumatu (škrábance, modřiny, řezné rány, popáleniny, známky po uvazování apod.), častá poranění a zranění (nevysvětlitelná) a časové prodlevy mezi okamžikem zranění a vyhledání lékařské péče.

Oběti domácího násilí mají mnohé společné charakteristiky a senioři je bohužel prakticky všechny splňují, což z nich dělá ideální oběti. Mají zhoršený zdravotní stav, jsou méně samostatní a do jisté míry žijí v sociální izolaci. Dlouhodobě týraní senioři mívají i sebevražedné myšlenky. Velkým problémem je to, že neví, na koho se mají obrátit. Obětmi domácího násilí se přitom stávají stále častěji a jen zlomek z nich si řekne o pomoc. Každý senior, který se stane obětí, by si měl uvědomit, že není normální fyzické, psychické ani jiné týrání tolerovat a snášet. Čím déle spolu pachatel a oběť zůstávají, tím větší jsou následky, které si oběť nese. Důležité je udržovat kontakty s vrstevníky a přáteli, vyhnout se sociální izolaci a závislosti na jediné osobě.

A jak se v situaci, kdy jste obětí násilí za zavřenými dveřmi chovat?

• Jste to vy, kdo má říct STOP psychickým či fyzickým útrapám.
• Pomoc můžete hledat u rodiny, přátel, u lékaře, na linkách důvěry. V případě obav o život a zdraví či majetek, se neváhejte obrátit na Policii České republiky.
• O pomoc požádejte i v případě, že se obáváte následků. Nikdo nemá právo vám ubližovat a vždy je možné najít řešení.

Důležité telefonní kontakty:
Policie České republiky 158
Městská policie 156
Záchranná služba 155
Hasičský záchranný sbor 150
Jednotné evropské číslo tísňového volání 112
Život 90 Senior telefon 800 157 157
Linka seniorů Elpida 800 200 007
Bílý kruh bezpečí 257 317 110, 116 006