Dále je v provozu aerační systém na hlavním jezeře, který pomáhá okysličovat vodu u dna a promíchává celý vodní sloupec, kdy okysličenou vodu z vrchních vrstev posunuje směrem ke dnu a tím ztěžuje životní cyklus sinic. Cílem celého projektu je udržet pokud možno rovnovážný stav povrchových vod v údolní nádrži Brno.

Tato opatření významně pomáhají s omezováním rozvoje toxických sinic ve vodní nádrži. Nicméně letošní brzký extrémní nástup velmi teplého počasí již v měsíci dubnu a s tím doprovázené sucho, které v povodí řeky Svratky stále panuje, podpořily nástup rozvoje fytoplanktonu v daleko dřívějším období než v předcházejících letech a etapách projektu. Extrémní sucho a velmi vysoké teploty, které nelze ovlivnit žádným dalším opatřením v nádrži či povodí, tento nepříznivý stav mohou dále prohlubovat. „Prakticky od počátku jara máme v důsledku sucha velmi nízké průtoky v řekách, což způsobuje výrazné zhoršení kvality vody, neboť odpadní vody není možné dostatečně naředit. Zdržení vody v nádrži přehrady se vlivem nízkých průtoků v současné době prodlužuje z obvyklých 20 až 30 dnů na hodnotu až 75 dnů, což vůbec nepřispívá k udržení rovnovážného stavu povrchových vod,“ vysvětluje generální ředitel Povodí Moravy, s. p. Václav Gargulák.

V současné době z důvodů velmi nízkých průtoků v řece Svratce muselo Povodí Moravy, s. p. přistoupit ke snížení odtoku z nádrže, což vedlo i k odstavení malé vodní elektrárny v hrázi VD Brno (provozovaná společností ČEZ). Vodohospodáři tak vypouštějí nutné minimum pro zajištění minimálních průtoků pod hrází Brněnské přehrady přes bezpečnostní přelivy.

Dalším extrémem dnešního počasí vyskytujícím se i v povodí řeky Svratky jsou přívalové deště, kdy na malém území spadne v krátkém časovém období velké množství srážek a voda se nestačí zasakovat do půdy. Většina odteče a splachuje s sebou znečištění zejména z jednotných kanalizačních systémů a dešťových oddělovačů. Takové znečištění se pak nárazově dostává ve zvýšené míře do vodní nádrže. Všechny tyto aspekty významně přispívají ke snížené kvalitě koupacích vod.

„Vodní nádrž zůstává pořád živým organismem, který se vyvíjí v závislosti na teplotě vody, velikostí přítoků i procesech, které se odehrávají v nádrži. Učiněná opatření fungují, ale rozvoji fytoplanktonu v období sucha, horka a při znečištěném přítoku nelze zabránit. Je to boj proti přírodě,“ dodává Václav Gargulák.