Stížnostmi převážně romských žen, které byly sterilizovány hlavně za minulého režimu, aniž by k tomu daly řádně poučený souhlas, nebo byly k lékařskému zákroku donuceny hrozbou odebrání dětí nebo sociálních dávek, se zabýval už první ombudsman v roce 2005 Otakar Motejl.  Až o čtyři roky později v roce 2009 se těmto ženám omluvil kabinet Jana Fischera, ovšem bez možnosti finančního odškodnění. V roce 2015 proto navrhl ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier ve věcném záměru zákona odškodnit tyto ženy částkou 300 tisíc Kč.

Myšlenku zákona hájil ministr Dienstbier s poukazem i na to, že protiprávní sterilizace označil v roce 2011 za hrubé a systematické porušení lidských práv komisař pro lidská práva Rady Evropy Thomas Hammarberg, který vyzval českou vládu, aby věc napravila.  Zákon ale pro nedostatek politické vůle ve vládě neprošel.

Zástupce náměstkyně pro řízení Sekce lidských práv David Beňák na pracovní skupině uvedl, že ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier nyní apeluje na to, aby se našly alespoň jiné alternativy pomoci odškodnění, pokud se nepodaří změnit politickou vůli na straně členů vlády a v Parlamentu ČR.

Členové pracovní skupiny se proto dohodli na možném vzniku dotačního programu pro cílovou skupinu nedobrovolně sterilizovaných osob v gesci ministerstva zdravotnictví, ze kterého by mohly být financovány podpůrné psychosociální, psychoterapeutické a zdravotně-rehabilitační služby, linka bezpečí a systematická edukace a osvěta veřejnosti na destigmatizaci poškozených.

Nejbližší další termín schůzky pracovní skupiny byl naplánován na 11. května 2016.