Ve sporu mezi Pražskou strojírnou a Jakubem Michálkem nejde o výši odměn ale o princip. „Tajnou“ výši odměn advokátní kanceláře HSP & Partneři zná pirátský poslanec již tři roky. Celou věc tak nyní posoudí Ústavní soud. 

Praha, 12. srpna 2022 – Nejvyšší správní soud v květnu letošního roku vydal rozsudek ve sporu mezi Pražskou strojírnou a Jakubem Michálkem, poslancem Parlamentu ČR za Pirátskou stranu o výklad zákona o svobodném přístupu k informacím. Podle tohoto rozsudku jsou zákonu 106/1999 Sb. podřízeny i obchodní firmy, pokud je jejich stoprocentním majitelem stát nebo veřejnoprávní korporace. A to i tehdy, když tyto firmy nenakládají s veřejnými prostředky. Spor vznikl tak, že Jakub Michálek v roce 2019 požadoval na základě zákona 106/1999 Sb. informace o odměnách advokátní kanceláře HSP & Partners. Pražská strojírna je odmítla poskytnout s poukazem na to, že jako soukromoprávní firma zákonu nepodléhá. Městský soud našemu názoru přisvědčil, Nejvyšší správní soud však zaujal protichůdné stanovisko. Pražská strojírna se rozhodla ve věci podat ústavní stížnost, protože je i nadále toho názoru, že zákonu 106/1999 Sb. nepodléhá a povinné zveřejňování informací by poškozovalo její obchodní aktivity na volném trhu. O samotnou podstatu sporu – informace o výši odměn – přitom už dávno nejde, protože poslanec Michálek se k nim může jednoduše dostat přes své stranické kolegy, kteří je z titulu svých funkcí v Radě HMP dostali již v roce 2019.

„Ústavní stížnost jsme podali, protože se jedná o rozhodnutí s dalekosáhlými účinky pro naši firmu i celý podnikatelský sektor. Pokud bychom na tento výklad zákona přistoupili, byla by v ohrožení obchodní tajemství, která jako společnost podnikající na volném trhu po celém světě samozřejmě zcela legitimně máme,“ říká Robert Masarovič, předseda představenstva a generální ředitel Pražské strojírny a. s. 

Podle něj je vyjasnění postavení jednotlivých subjektů z hlediska informačního zákona v zájmu celé veřejnosti. Soudní praxe není ani po více než dvaceti letech platnosti zákona sjednocena a ústavní soud má normotvornou funkci. Je proto v zájmu maximálního respektu k platným právním předpisům a snaze řádně dostát všem zákonným povinnostem, aby ve věci v této problematice konečně bylo vydáno sjednocující stanovisko. Stanovisko Nejvyššího správního soudu přitom společnost samozřejmě respektuje.

„Snahy některých politiků učinit z rozhodnutí politické téma a zviditelnit se před volbami považujeme za nemístné. Ostatně veškeré informace, které byly požadovány, byly poskytnuty oprávněným tazatelům obratem ještě před vyvoláním soudního řízení, neboť naše společnost si na transparentnosti, maximální otevřenosti a hospodárném a účelném nakládání se svěřenými prostředky zakládá. Délka soudního řízení a protichůdná stanoviska soudů na různých instancích o meritu věci pouze potvrzují správnost našeho původního postoje, že rozsah našich povinností, nejsou-li jednoznačně seznatelné ze zákona, může vymezit pouze k tomu příslušný soud,“ uzavírá Masarovič.