Přebytek rozpočtu dosáhl na konci července rekordních 75,6 mld. Kč

Významný je především vzestup celostátních daňových příjmů o 8,2 % dokumentující efektivnější výběr daní i pokračující ekonomický růst, který se promítá i do růstu mezd zaměstnanců v podnikatelské sféře. Vykázaný přebytek rozpočtu tak představuje, stejně jako na konci března, dubna, května a června, nejlepší výsledek hospodaření státního rozpočtu od roku 1993.

Příjmy státního rozpočtu

Meziroční růst celkových příjmů o 30,9 mld. Kč, tj. o 4,2 %, ovlivnily daňové příjmy, které vykázaly meziroční růst o 25,7 mld. Kč, tj. o 7,7 %, a také inkaso pojistného na sociální zabezpečení, které meziročně rostlo o 13,5 mld. Kč, tj. o 5,8 %.

Inkaso DPH ve výši 139,1 mld. Kč bylo meziročně vyšší o 3,8 mld. Kč, tj. o 2,8 %. Na úrovni veřejných rozpočtů bylo dosaženo meziročního růstu o 8,2 mld. Kč, tj. o 4,3 %. Z analýzy meziročního růstu inkasa, který se skládá z uhrazené daně a vyplácených nadměrných odpočtů, vyplývá, že celkový růst inkasa DPH je tažen zejména výraznějším poklesem vyplácených nadměrných odpočtů. Lze předpokládat, že pokles nadměrných odpočtů je důsledkem zavedení kontrolního hlášení a rozšiřování mechanismu přenesení daňové povinnosti, které jsou zacíleny na neoprávněné nároky a nadměrné odpočty DPH. K růstu inkasa přispěl i meziročně vyšší růst spotřeby domácností a vlády.

Vedle těchto pozitivních vlivů je inkaso DPH pro státní rozpočet negativně ovlivněno změnou rozpočtového určení daní platného od 1. 1. 2016, kdy došlo k navýšení podílu krajů na celkovém výnosu DPH ze 7,86 % na 8,92 % (odhad celoročního snížení příjmu SR je 3,7 mld. Kč).

Inkaso spotřebních daní (vč. tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny ze slunečního záření) dosáhlo 84,1 mld. Kč a bylo tak o 5,7 mld. Kč, tj. o 7,3 %, vyšší než ve stejném období roku 2015. Inkaso spotřební daně z tabákových výrobků zatím dosáhlo 30,5 mld. Kč, což je meziročně o 3,0 mld. Kč více. Důvodem růstu inkasa je zvýšení sazeb daně od ledna 2016. Inkaso spotřební daně z minerálních olejů dosáhlo 43,8 mld. Kč při meziročním růstu o 2,4 mld. Kč. Pozitivně se zde promítá vyšší spotřeba daná relativně nízkými cenami pohonných hmot.

Inkaso daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti při meziročním růstu o 4,4 mld. Kč, tj. o 8,8 %, zatím dosáhlo 54,3 mld. Kč. Vývoj je v letošním roce zásadně ovlivněn navýšením mezd zaměstnanců v podnikatelské sféře, které je odrazem růstu ziskovosti podniků, tj. podílu hrubého provozního přebytku k hrubé přidané hodnotě, která roste již od 1. čtvrtletí 2015. Nezanedbatelný vliv má také navýšení platů zaměstnanců ve veřejném sektoru a snižující se míra nezaměstnanosti.

Nové rozpočtové určení daně platné od 1. ledna 2016 přitom předpokládá snížení podílu státního rozpočtu na celostátním inkasu o 0,98 procentního bodu, což snižuje růst celkového inkasa.

Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené na základě přiznání na rozdíl od července minulého roku vykazuje kladnou hodnotu. Na úrovni státního rozpočtu vzrostlo inkaso této daně meziročně o 3,3 mld. Kč. Pozitivní vývoj inkasa této daně je jednak odrazem růstu ekonomiky ČR v období 2015-2016, ale také nižší srovnávací základnou stejného období roku 2015 (doběh vracení slev na dani pro pracující důchodce za roky 2013 a 2014).

Inkaso daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou dosáhlo za prvních šest měsíců tohoto roku 6,3 mld. Kč.

Inkaso daní z příjmů právnických osob dosáhlo za sedm měsíců roku 63,1 mld. Kč, tj. 62,2 % rozpočtu. To představovalo meziroční růst o 7,1 mld. Kč, tj. o 12,7 %.

Dosavadní vývoj tak odráží pokračující dynamiku ekonomiky a efektivnější výběr daně, kdy Finanční správa provedla řadu kontrolních akcí se zaměřením na převodní ceny, jejichž výsledkem byla doměřená daň ve výši 0,8 mld. Kč. Inkaso této daně v samotném červnu a červenci 2016 činilo 37,0 mld. Kč, což je o 3,7 mld. Kč více než v červnu a červenci 2015 (část inkasa daně od největších plátců se v obou letech projevila nejen v červnu, ale částečně i začátkem července). Pro rok 2016 se počítá s povinným vznikem rezolučních fondů ve finančním sektoru (celoroční dopad na úrovni státního rozpočtu očekáván ve výši -0,3 mld. Kč). Inkaso této daně není v roce 2016 ovlivněno žádnými dalšími výraznějšími legislativními změnami.

U inkasa majetkových daní, které zatím dosáhlo 7,0 mld. Kč, se v roce 2016 nepočítá s žádnými legislativními změnami, které by měly mít zásadní dopad na inkaso daně. Negativně se v letošním roce projevily pouze další vratky na dani darovací z bezúplatného nabytí emisních povolenek z let 2011 a 2012 ve výši 0,2 mld. Kč (ke konci roku 2015 bylo z tohoto titulu vráceno na základě rozhodnutí odvolacího finančního ředitelství již 4,5 mld. Kč). Inkaso daně z nabytí nemovitých věcí vykázalo meziroční růst o 17,1 %, což souvisí s ekonomickým oživením a nízkými úrokovými sazbami, které mají dopad i na realitní trh.

Pro příjmy z pojistného na sociální zabezpečení, které zatím při meziročním růstu o 5,8 % dosáhly 246,8 mld. Kč, počítá rozpočet s růstem o 4,3 % proti skutečnosti 2015. Rozpočet vycházel z dynamiky meziročního růstu objemu mezd a platů pro rok 2016 o 4,1 %. V odhadu bylo zohledněno i zvýšení platů státních zaměstnanců.

Na nedaňových a kapitálových příjmech a přijatých transferech ve výši 155,6 mld. Kč (meziroční pokles o 8,3 mld. Kč) se nejvíce podílely příjmy z EU. Ty dosáhly 129,8 mld. Kč. Byly však oproti stejnému období roku 2015 nižší o 3,6 mld. Kč. V roce 2016 již nejsou rozpočtovány příjmy kapitoly Státní dluh související s řízením likvidity státní pokladny. Dle novely rozpočtových pravidel je možné tyto příjmy vzájemně započíst s výdaji souvisejícími s dluhovou službou (to vysvětluje i výrazně nižší rozpočet na výdajové straně kapitoly Státní dluh).

Výdaje státního rozpočtu

Celkové výdaje v objemu 686,8 mld. Kč čerpané ke konci července 2016 byly o 19,0 mld. Kč, tj. o 2,7 %, pod úrovní stejného období minulého roku. Rozpočet po změnách počítá s poklesem výdajů proti skutečnosti 2015 o 3,5 %. Vykázaná skutečnost obsahuje i čerpání tzv. nároků z nespotřebovaných výdajů minulých let ve výši 48,8 mld. Kč (na konci července 2015 to bylo 53,3 mld. Kč), které z velké části souvisejí s financováním společných programů EU a ČR. Na meziroční pokles celkových výdajů působily zejména nižší kapitálové výdaje o 24,0 mld. Kč.

Největší objem prostředků v rámci běžných výdajů je každoročně vynakládán na sociální dávky. Ve schváleném rozpočtu byly zapracovány ve výši 515,8 mld. Kč, což představuje o 1,9 % více než skutečnost dosažená v roce 2015 (z toho meziroční rozpočtovaný růst důchodů činí 1,5 %).

K 31.7.2016 bylo na sociálních dávkách vyplaceno 294,8 mld. Kč, což je o 5,7 mld. Kč více než na konci července 2015. Na tom se podílely nejvíce výdaje na důchody, které meziročně vzrostly o 4,7 mld. Kč, tj. o 2,1 %. V nárůstu se výrazně projevil únorový jednorázový příspěvek k důchodům ve výši 1 200 Kč, což představovalo v absolutní výši cca 3,5 mld. Kč.

Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně dosáhly 81,3 mld. Kč, což je o 1,3 mld. Kč více než v červenci 2015. Na jejich výši se podílely především převody prostředků na přímé náklady škol zřizovaných obcemi a kraji ve výši 60,4 mld. Kč. Šlo o čtyři zálohy regionálnímu školství na osm měsíců roku ve výši 57,0 mld. Kč (v červenci 2015 to bylo o 1,9 mld. Kč méně) a o tři čtvrtletní zálohy soukromému školství ve výši 3,4 mld. Kč (v červenci 2015 to bylo o 0,2 mld. Kč méně).

Pojistné na veřejné zdravotní pojištění (platba státu za tzv. státní pojištěnce) ve výši 36,5 mld. Kč zaznamenalo meziroční růst o 0,8 mld. Kč, tj. o 2,1 %.

Předpokládaný rozpočtový růst těchto výdajů proti skutečnosti roku 2015 o 3,5 % vycházel ze zvýšení plateb z 845 Kč na 870 Kč za měsíc a pojištěnce s platností od 1.1.2016.

Kapitálové výdaje zatím dosáhly 40,8 mld. Kč a byly tak o 24,0 mld. Kč nižší než ve stejném období minulého roku. Z této částky bylo určeno 25,6 mld. Kč na financování společných programů EU a ČR (z toho 21,2 mld. Kč se týkalo programového období 2007-2013 a z velké části bylo čerpáno z tzv. nároků z nespotřebovaných výdajů minulých let). Schválený rozpočet počítá s kapitálovými výdaji nad úrovní rozpočtu roku 2015, nicméně lze očekávat a stav na konci pololetí to i potvrzuje, že jejich skutečné čerpání v roce 2016 může být nižší než v minulém roce. Je tomu tak proto, že v roce 2015 bylo mimořádně vysoké čerpání prostředků určených na financování společných programů EU a ČR z končícího programového období 2007-2013 a také proto, že pro nové programové období 2014-2020 se s čerpáním prostředků teprve začíná – jejich rozpočet po změnách (běžné i kapitálové výdaje) je ve výši 68,0 mld. Kč, jejich dosavadní čerpání ve výši 11,1 mld. Kč. Mimořádně nízké je především čerpání investičních prostředků ve státních fondech, především v SFDI, vlivem nepřipravenosti staveb.

Saldo státního rozpočtu

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci července 2016 přebytkem ve výši 75,6 mld. Kč, což je proti stejnému období roku 2015 výsledek lepší o 49,9 mld. Kč. Na meziroční srovnání působí pozitivně na příjmové straně rozpočtu především růst daňových příjmů včetně pojistného na sociální zabezpečení o 39,2 mld. Kč, tj. o 6,9 %. Meziročnímu srovnání pomáhá i nižší čerpání kapitálových výdajů o 24,0 mld. Kč.

Hospodaření rozpočtu v samotném červenci skončilo přebytkem 35,0 mld. Kč (v červenci 2015 to bylo 3,1 mld. Kč), když příjmy činily 107,0 mld. Kč (v červenci 2015 to bylo 90,7 mld. Kč) a výdaje byly čerpány ve výši 72,0 mld. Kč (v červenci 2015 to bylo 87,6 mld. Kč). Na meziročně vyšších příjmech v samotném červenci o 16,3 mld. Kč se pozitivně projevily zejména vyšší EU příjmy o více než 15 mld. Kč. Nižší červencové výdaje o 15,6 mld. Kč ovlivnily zejména nižší kapitálové výdaje o 9,1 mld. Kč.