Pan S. k tomu řekl: „Má probační pracovnice paní Hrušková z Probační a mediační služby Mělník mě oslovila s žádostí o besedu se žáky základní školy. Můj první dojem z toho byl rozporuplný.  Na jednu stranu mě potěšilo, že si mě vybrala, ale zároveň jsem byl nervózní z vystoupení před žáky. Ale rozum a pocit, že pro někoho můžu něco udělat a třeba i promluvit někomu do duše, zvítězil nad nervozitou. Před besedou jsem byl uzlík nervů, jak na mě žáci budou reagovat, ale díky paní Hruškové jsem nervozitu zahnal a před žáky jsem se cítil výborně. Vyprávěl jsem o tom, čeho jsem se dopustil, o tom, jak jsem podvedl lidi, lhal jsem známým a kamarádům, od kterých jsem si napůjčoval hodně peněz a následně je nestačil splácet. Jak jsem se do toho zamotával víc a víc. Byl jsem odsouzen k trestu odnětí svobody na šest let. Vyprávěl jsem o tom, jaké to bylo ve vězení a jaké to je teď, po půlroce po propuštění z něj, děti měly otázky. Čekal jsem tak trochu, že žáci ze mě budou mít obavy, ale vše proběhlo dobře. Slíbil jsem paní Hruškové, že bych rád pokračoval v osvětě, prevenci tohoto typu. I kdybych odradil jen jednoho žáka od vstupu na šikmou plochu, ochráním tím více lidí, protože ze své zkušenosti vím, že daleko více než já, trpěla má rodina. Následky trestné činnosti neneseme jen my sami, kteří se jí dopustí. Mohu říct i to, že zkušenost s besedou se žáky mi pomáhá se utvrzovat v tom, že chovat se správně a dodržovat zákony by měl být základ naší společnosti.“

A jak na besedu reagovaly děti?

„Když pan S. vyprávěl svůj příběh, říkal jsem si, jak je jednoduché se dostat do průšvihu. Nedokážu si to představit.“
„Díky panu S. víme, že vězení nechceme zažít.“
„Moc děkujeme za poučné vyprávění.“

Děkujeme všem, kdo se na přípravě této velmi přínosné besedy podíleli.