Mezi tato práva patřilo právo na bezpečnost výrobků a služeb, právo na informace, právo volby (právo na výběr) a právo být slyšen, které se v první řadě týká reklamací. V roce 1983 vyhlásila Celosvětová spotřebitelská organizace (Customer International) 15. březen Mezinárodním dnem spotřebitelů.

Zároveň byla čtveřice Kennedyho tezí doplněna o další 4 spotřebitelská práva, a to právo na uspokojení základních potřeb, právo na náhradu, právo na spotřebitelskou výchovu a právo na zdravé životní prostředí.

Podle posledního výzkumu agentury STEM/MARK se více než 7 z 10 českých respondentů považuje za spotřebitele II. kategorie a dvě třetiny osob se domnívají, že český spotřebitel není dostatečně chráněn. V porovnání se zbytkem Evropy je jeho postavení hodnoceno jako horší a to hned v několika různých oblastech. Mezi více kritické patří spotřebitelé mezi 45-59 lety a také lidé žijící v Praze.

Důvodem špatného postavení, který zmiňuje nejvíce dotazovaných, je horší kvalita potravin proti například německému či rakouskému trhu. Více než polovina spotřebitelů také soudí, že český trh je pro nadnárodní firmy druhořadý. Horší postavení českého spotřebitele může být také dáno nízkou mírou znalosti spotřebitelských práv, tuto variantu podle agentury STEM/MARK uvádí polovina spotřebitelů.

V českém prostředí se objevuje několik kauz, které rezonují veřejným prostorem. V minulých týdnech, na přelomu února a března, se v médiích znovu objevila diskuze na téma dvojí kvality potravin a s tím související horší postavení českého spotřebitele. Není proto divu, že podle výsledků agentury STEM/MARK je tato kauza vnímaná jako nejdůležitější a 9 z 10 spotřebitelů ji považuje za závažnou. Stejně známá je však také kauza Dieselgate, která se týká automobilového koncernu Volkswagen a nepřímo tím i automobilky Škoda. Tuto kauzu považuje za závažnou více než 70 % spotřebitelů a v důležitosti ji řadí na druhé místo. Třetí místo patří kauze dvojí kvality a ceny výrobků drogerie dm v porovnání českého a německého trhu.

Většina českých spotřebitelů je v deklarování svých reakcí poměrně radikální. Průzkum agentury STEM/MARK ukazuje, že v případě jakéhokoliv klamání dvě třetiny spotřebitelů odchází k jiné značce či produktu.  Stížnost státní instituci by neváhali poslat 3 z 5 spotřebitelů a třetina by dokonce uvažovala o podání žaloby na výrobce.

Z výzkumu dále vychází, že český spotřebitel má tendenci rozhodovat se při nákupu více podle ceny než podle kvality. Lidé se cítí pod tlakem – nemají se jak bránit velkým korporacím a domnívají se, že je český spotřebitel pro výrobce a dovozce nevýznamný. Zároveň však poukazují na to, že si spotřebitel nechá všechno líbit a nezná svá práva.

Tento postoj možná změní Dieselgate. Ve výzkumu STEM/MARK deklarovala polovina dotázaných případnou ochotu připojit se k hromadné žalobě, v případě, že by jejich automobil patřil mezi ty s upraveným SW. A téměř stejný počet lidí říká, že by požadovali stejné odškodnění jako v USA.

Výzkum realizovala agentura STEM/MARK na reprezentativním vzorku populace ve věku 18-65 let o velikosti 803 respondentů. Šetření proběhlo v březnu 2017.