Hrobku nechal vybudovat hrabě Karel Bonaventura Buquoy v letech 1902 - 1904 v pseudogotickém slohu. Stavba velmi připomíná schwarzenberskou hrobku v Třeboni, liší se však od ní především tím, že nemá podzemní krypty. Hrobka má dvě části – kryptu v přízemí a kapli v patře. Dodnes je v ní umístěno osm rakví s tělesnými pozůstatky Buquoyů a jejich příbuzných, sourozenců z rodu Cappy. Novogotickou hrobku pro členy hraběcí rodiny Buquoyů postavil na zdejším hřbitově v letech 1890-1892 stavitel Karel Bůžek podle projektu pražského architekta Josefa Schulze. V hrobce je místo pro 28 rakví, kaple nad hrobkou sloužila pro smuteční obřady. Tympanon nad portálem zdobí mozaika od Maxe Švabinského.

„Finance z unie napomohly opravit vnitřní prostory Buquoyské hrobky, co umožnilo její zpřístupnění návštěvníkům Nových Hradů. Součástí aktivit na Buquoyské hrobce bylo také odvodnění střechy a souvisejících zpevněných ploch v bezprostřední blízkosti hrobky a obnova dřevěných prvků na objektu historické kovárny v Nových Hradech,“ uvedla Michaela Šímová, ředitelka Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad.

Díky dotaci nechalo Město Nové Hrady dále opravit a zpevnit hradební zdi ve dvou úsecích, kde hrozilo ohrožení bezpečnosti kolemjdoucích a kde dříve docházelo k občasnému vypadávání kusů zdiva.

„Systematická revitalizace kulturních památek nebo přestavba objektů a jejich využití k muzejní činnosti napomohly tomu, že se Jihočeský a Plzeňský kraj v uplynulých deseti letech dokázaly významně přiblížit turistům. Řada kulturních objektů vznikla právě díky podpoře Evropské unie,“ doplnil Ivo Grüner, náměstek hejtmana Plzeňského kraje a předseda Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad.