V úvodu jednání se členové RVVI opětovně zabývali podporou vědy a výzkumu v rámci hospodářské strategie. Rada přijala informaci vicepremiéra Karla Havlíčka týkající se přípravy Národního plánu obnovy, průběhu a termínů vyjednávání plánu v orgánech Evropské komise. „Rada vítá a podporuje návrh alokace finančních prostředků na výzkum ve výši 12,5 mld. korun. Tyto evropské zdroje by měly být rozděleny v poměru 2:3 na výzkum v lékařských oborech, včetně virologie, a na průmyslový aplikovaný výzkum,“ sdělil k výsledku jednání první místopředseda RVVI Petr Dvořák.

Na programu zasedání byla dále nominace dvou kandidátů do vědecké rady Grantové agentury ČR. Po tajné volbě RVVI navrhla vládě jmenovat nové členy vědecké rady doc. Dr. Phil. Rudolfa Kučeru, Ph.D. pro oblast humanitních věd a prof. RNDr. Michala Otyepku, Ph.D. pro oblast věd o neživé přírodě. Rudolf Kučera je ředitelem Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, v.v.i., dále působí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Michal Otyepka je zastupujícím ředitelem Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů Univerzity palackého v Olomouci, je národním reprezentantem Evropské chemické společnosti, členem Učené společnosti ČR a jako jeden z mála vědců v ČR získal dva ERC granty.

Rada také diskutovala a schválila výběr osobnosti nebo organizace, jejíž činnost, produkt nebo služba přispívá k řešení problematiky spojené s COVID-19, a navrhla svému předsedovi udělit 2 čestná ocenění za vědecký přínos k řešení problému pandemie.
Navržená ocenění jsou v kategoriích základního výzkumu a průmyslové inovace a směřují týmu vědců z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR za výsledek publikovaný ve špičkovém časopise Nature Communication, který naznačuje nové přístupy k léčbě COVID-19, a dále týmu z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT za vývoj ochranné polomasky CIIRC RP95-3D. Společně s Národní cenou vlády budou mimořádné ceny uděleny během galavečera Česká hlava v přímém přenosu České televize.

Rada byla dále seznámena s dokumentem k uhlíkové neutralitě, který předložila Komise pro problematiku klimatu. Dokument reflektuje shodu vlády ČR s ostatními evropskými státy k dosažení tzv. klimatické neutrality do roku 2050 dle požadavků Pařížské smlouvy.
Před Českou republikou stojí dva důležité úkoly. Během tří dekád je nezbytné podstatně snížit spotřebu fosilních paliv (a najít další vhodné technologie, jak snižovat emise). Je třeba, aby se Česká republika v tomto mezidobí připravila na nové klimatické podmínky, které předpokládaný globální nárůst 2 °C vytvoří. Stanovisko komise při RVVI podrobněji rozebírá, co bude příprava na klimatickou neutralitu vyžadovat, jak by měly stát, obce i podniky postupovat a čím mohou přispět k hladkému přechodu. Např. struktura a urbanistický design obcí mají velký vliv na intenzitu dopadů.
Rada také doporučila svému předsedovi jmenovat řádným členem Komise Mgr. Filipa Hájka, který byl dosud jejím stálým hostem. Filip Hájek je mj. členem expertního týmu pro environmentální politiku při Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Dalším z pravidelných bodů zasedání RVVI byla Implementace Metodiky hodnocení 2017+. Rada na svém říjnovém zasedání schválila zveřejnění kompletních výstupů na národní úrovni, tímto krokem bylo ukončeno hodnocení ve 3. roce podle platné metodiky. Rada také schválila návrhy Komise pro hodnocení výzkumných organizací, které vyzývají výzkumné organizace ke korekcím chyb ve vědeckých databázích a k zavádění identifikátorů pro své vědce, které významně napomáhají zvyšovat kvalitu hodnocení.

Jednání RVVI se z řad přizvaných hostů účastnil poprvé i vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví prof. Ondřej Slabý.