„Shodli jsme se, že při obnově porostů po kalamitě je zásadní zachovat produkční kvalitu lesa, ale zároveň mít stále na paměti jeho vodohospodářský, půdoochranný, krajinotvorný a rekreační význam. Tedy zakládat smíšené a druhově pestré porosty, podporovat jejich přirozenou obnovu, vysazovat i cenné listnáče a kvůli biodiverzitě ovocné dřeviny, jako je jabloň, hrušeň či třešeň. Jde také o stavy zvěře, zejména spárkaté. Pokud je přemnožená, les nenávratně poškozuje a bez nákladných oplocenek nám nový nevyroste. Z tohoto nekonečného kruhu jsme letos změnami v mysliveckém hospodaření vystoupili a efekt očekávám nejpozději do dvou let,“ uvedl generální ředitel Lesů ČR Dalibor Šafařík.
Zdůraznil zejména aktuální význam vodohospodářských staveb, do nichž podnik ročně investuje bezmála 200 milionů korun, ať se jedná o lesní vodní nádrže, nově hloubené a vytvářené tůně i mokřady či koryta přírodně meandrujících potoků (více ZDE).
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva