Cílem realizace projektu bude dosažení souvisle splavné labské vodní cesty až do centra Pardubického kraje. Současná absence napojení souvisle splavné vodní cesty do hradecko-pardubické aglomerace jako zdroje a cíle řady přeprav a přirozeného logistického uzlu směrem na severní Moravu, degraduje přidanou hodnotu plavby na Labi proti proudu od Mělníka, znemožňuje zavedení konkurenceschopných vnitrostátních přeprav a do určité míry i omezuje možné využití vodní dopravy i v mezinárodním kontextu. Dnešní konec splavné vodní cesty ve Chvaleticích postrádá možnosti efektivní funkce přístavního dopravního uzlu a adekvátně jej nenaplňuje ani přístav v Kolíně. V neposlední řadě je očekáváno využití vodní cesty i pro rekreační plavbu malých plavidel a osobních lodí.

Splavněním Labe až do Pardubic tak dojde k celkovému posílení významu vodní dopravy a k vytvoření podmínek pro přepravu zboží, hromadných substrátů, těžkých a nadrozměrných nákladů a kontejnerů po vodě, které sníží zatížení těžkou silniční dopravou.

„Pro ilustraci 1 loď uveze stejné množství zboží jako cca 42 kamionů. Velkou pomocí bude zakončení přeprav nadrozměrných nákladů po silnici ze severní Moravy a Slezska jejich naložením na loď v přístavu Pardubice a nebudou dále zatěžovat na více než 150 km silnice středních Čech při cestě do přístavů Lovosice či Mělník,“ uvedl Lubomír Fojtů, ředitel investora Ředitelství vodních cest ČR. „Věřím, že zcela novým posouzením variant, kde byly jejich dopady na přírodu a chráněné lokality soustavy Natura 2000 výrazně omezeny, se podaří tento dlouhá léta připravovaný projekt dovést k úspěšné realizaci. Dokončení procesu SEA očekáváme během roku 2024 a následně jsme připraveni při aplikaci nové legislativy pro povolování strategických dopravní staveb pokračovat tak, aby ještě před koncem tohoto desetiletí mohly stavební práce začít,“ dodal.

Celý projekt ,,Splavnění Labe do Pardubic“ je situován na území Pardubického kraje a skládá se ze 7 dílčích záměrů (pořadí ve směru proti proudu):

A.       Stabilizace plavební dráhy v přístavu Chvaletice

B.       Čekací stání v přístavu Chvaletice

C.       Stupeň Přelouč II

D.       Zvýšení ponorů v úseku Přelouč – Pardubice pro třídu Va

E.       Modernizace plavebního stupně Srnojedy

F.       Veřejný přístav Pardubice

G.       Ochranná a čekací stání v úseku Chvaletice – Pardubice

Stabilizace plavební dráhy v přístavu Chvaletice představuje výstavbu balvanitého výhonu (kamenná hráz lichoběžníkového průřezu) v korytě řeky Labe a prohrábku dna v plavební dráze tak, aby nedocházelo k nadměrnému usazování splavenin a plavenin v místě dnešní plavební dráhy a ve stávajícím přístavu.

Čekací stání v přístavu Chvaletice vytvoří podmínky pro umožnění vyčkání míjejících se plavidel s využitím stávajících daleb na levém břehu. Záměr bude realizován v korytě řeky Labe.

Klíčovou stavbou splavnění je Stupeň Přelouč II, překonávající spád stávajícího jezu Přelouč a přibližně 2 km nesplavného koryta řeky. V roce 2020 byla zpracována Územně analytická studie, kde bylo hodnoceno 16 variant splavnění Labe v oblasti Přelouče v rámci záměru, z toho 3 varianty byly vyhodnoceny z hlediska vlivů na životní prostředí bez významně negativního vlivu na evropsky významnou lokalitu Natura 2000 Louky u Přelouče. Celkově byl výrazně snížen územní zábor lokalit modráska, kdy zábor ploch kvality I a zábor evropsky významné lokality klesá i pod 1 %. Z hlediska vlivů na ostatní složky a témata životního prostředí nejsou mezi těmito variantami zásadní rozdíly a proces SEA bude mezi sebou hodnotit všechny 3 přípustné varianty.

Zvýšení ponorů v úseku Přelouč – Pardubice pro třídu Va by měla představovat zejména prohrábku dna a úpravu plavební dráhy dle parametrů pro Va plavební třídu mezi Přeloučí a Pardubicemi (v rozsahu ř. km 951,36 – ř. km 967,4). Záměr kromě potřeby dílčích zásahů do břehů v rámci stávajícího koryta nepředstavuje nové územní nároky.

Pro zajištění spolehlivosti a bezpečnosti provozu je do projektu Splavnění Labe do Pardubic zařazena i modernizace stávajícího plavebního stupně Srnojedy. Záměr by měl představovat zejména modernizaci stávající plavební komory. V horní i dolní rejdě při pravém břehu by mělo dále dojít ke zřízení čekacího stání pro plavidla vystrojeného vysokovodními dalbami a pevného čekacího stání pro malá plavidla. Objekty vodního díla by měly být nově napojeny na nově vybudovanou dopravní infrastrukturu pro příjezd vozidel údržby ze směru od obce Rybitví.

Druhým nejdůležitějším záměrem je Veřejný přístav Pardubice, který je uvažován ve variantách na levém a pravém břehu. Levobřežní varianta (jižní) umísťuje veřejný přístav na západním okraji města Pardubice do prostoru mezi Srnojedy a Svítkov, na levém břehu Labe v ř. km 962,90 – 963,50. Pravobřežní varianta (severní) umísťuje veřejný přístav do pravobřežního slepého ramene řeky Labe, konkrétně na jeho levém břehu, které se do Labe připojuje v ř. km 961,7.

Z hlediska vodní cesty není mezi variantami zásadní rozdíl, avšak klíčové je řešení pozemního dopravního napojení přístavu. Pro stanovení dopravního zatížení v Pardubicích a okolí byl zpracován multimodální dopravní model s dostatečně adekvátním přesahem do dopravních oblastí ovlivněných projektem. Celkem existuje 11 základních variant silničního napojení přístavu, které kombinují jeho umístění na levém či pravém břehu a různé možnosti napojení na okolní silniční síť. Je preferováno napojení na tzv. Západní tangentu, jejíž přípravu schválilo Ministerstvo dopravy ve prospěch SÚS Pardubického kraje. Železniční napojení je možné ze stanice Rosice n. L. V případě pravého břehu bude využita stávající vlečka, která bude napojena na areálové kolejiště podniku Synthesia a.s. V případě levého břehu je uvažováno s vybudováním jednokolejného spojení na železniční koridor Pardubice – Hradec Králové.

Posledním záměrem jsou pak ochranná a čekací stání v úseku Chvaletice – Pardubice, využívaná zejména pro bezpečnou ochranu plavidel při zastavení plavebního provozu za povodní.