Této události předcházelo roztočení turbíny a turbogenerátoru, zatím při výkonu 240 MWe. Pracovníci elektrárny provedli velké množství zkoušek při různých hodnotách výkonu, čímž ověřovali spolehlivost a bezpečnost bloku během jeho dalšího provozu.

Prvním spuštěným blokem VVER-1200 se stal v roce 2016 první blok elektrárny Novovoroněžská II, který k dnešnímu dni vyrobil 18,3 TWh elektřiny. Druhým byl první blok jaderné elektrárny Leningradská II, který byl spuštěn v roce 2017.

První náměstek generálního ředitele Rosatomu pro operativní řízení Alexandr Lokšin uvedl: „Dnes byl druhý blok jaderné elektrárny Novovoroněžská II poprvé připojen k přenosové soustavě a dodal do ní první kilowatthodiny jím vyrobené elektřiny. Jde o důležitou událost, k níž mohlo dojít jen díky dlouhé a produktivní práci našeho velkého týmu, který se skládá z tisíců odborníků a stovek organizací. Před zahájením komerčního provozu bude ještě nutné udělat mnoho práce, ale už dnes máme právo mluvit o celkovém úspěchu projektu na realizaci elektrárny Novovoroněžská II generace III+.“

První viceprezident pro výstavbu společnosti IK ASE (součást inženýringové divize Rosatomu) Andrej Petrov dodal: „K připojení druhého bloku elektrárny Novovoroněžská II do sítě došlo o 12 dní dříve oproti harmonogramu. Nyní bude probíhat energetické spouštění, během nějž bude postupně navyšován až na nominální hodnotu. V prosinci 2019 tento blok uvedeme do komerčního provozu.“

Výstavby inovativních bloků Novovoroněžské elektrárny se účastní také české firmy. Patří mezi ně armaturky Arako, Armatury Group a MSA, které dodaly mezi lety 2009 a 2014 průmyslové i speciální armatury v celkové hodnotě přesahují 600 milionů korun. Dále Sigma Group, výrobce čerpadel, dodala čerpací agregáty za více jak 450 milionů korun a Kavalierglass, výrobce skla, dodala laboratorní sklo za 1,25 milionu korun.

Inovativní bloky VVER-1200 generace III+ mají lepší technicko-ekonomické charakteristiky a vyšší provozní bezpečnost. Jejich hlavním rysem je spojení aktivních a pasivních bezpečnostních systémů, díky nimž je elektrárna maximálně odolná vůči vnějším i vnitřním rizikům. Pasivní systémy jsou totiž schopné provozu i bez dodávky elektřiny a zásahu obsluhy bloku. Patří mezi ně například lapač taveniny (zabraňuje i při těch nejzávažnějších okolnostech úniku roztaveného jaderného paliva do životního prostředí) a systém pasivního odvodu tepla do atmosféry (slouží k dlouhodobému chlazení reaktoru). Výkon bloku byl zvýšen o 20 % a projektová doba provozu vzrostla na dvojnásobek (činí 60 let s možností 20letého prodloužení).

Novovoroněžská jaderná elektrárna je největším výrobcem elektřiny v Novovoroněžské oblasti a pokrývá 90 % spotřeby elektřiny v regionu a 90 % spotřeby tepla ve městě Novovoroněž. Spuštění nového bloku zvýší výkon elektrárny o polovinu. V této elektrárně byly stavěny demonstrační bloky typu VVER, od prvních energetických prototypů VVER-210 a VVER-365, přes rozšířené typy VVER-440 a VVER-1000 až po nejnovější typ nabízený na mezinárodním trhu VVER-1200.