Druhá ČSSD, která by aktuálně získala podporu 16,4% voličů naopak poslední tři měsíce své voliče ztrácí. K výraznějšímu posilování voličské důvěry u hnutí ANO může docházet jak v důsledku předvolebního klání před krajskými volbami, tak zejména po krajských volbách, ale i v důsledku celkové politické situace, která prohlubuje voličský marast, který byl zřejmý i z výsledků krajských voleb. K hnutí ANO se tak přiklání jak pravicoví tak i levicoví voliči, kteří nenacházejí dostatečné uspokojení v rámci svých dosavadně preferovaných politických uskupení.

V opačném gardu to platí u ČSSD, kde opadnutí voličské podpory může souviset neuspokojením voličské poptávky po silné vůdčí osobnosti, ale i s absencí dostatečně silných a motivujících idejí, s nimiž by se sociálnědemokratičtí voliči ztotožnili. O tom, že onou ideou není ani „proti babišovské“, ale ani „proti zemanovské“ téma je zřejmé jak z oslabující ČSSD, tak i z nikterak zvyšujícímu se zájmu o pravicové subjekty.

Ideová a osobnostní vyprahlost je ostatně zásadním problémem celé domácí politické scény, na což zcela jasně poukázaly právě výsledky nedávných krajských voleb. Na tomto patologickém symptomu domácí politiky a politiků pak sbírá body vedle hnutí ANO i SPD, která by s aktuálním ziskem 5,7 procentního bodu usedla v Poslanecké sněmovně PČR.

Třetí nejsilnější stranou zůstává stále KSČM, která znamenala v rámci třech měsíců mírný pokles na aktuální hodnotu 12,7 procentního bodu.

Čtvrtou nejsilnější stranou by se i aktuálně stala s podporou 11,8% voličů ODS, k níž se velmi pomalu vrací konzervativní pravicoví voliči.

Pátou stranou, která by aktuálně překročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, by byla TOP 09 s podporou 6,3% voličů.

Poslední stranou, která by aktuálně získala poslanecká křesla je KDU-ČSL, která se nyní těší přízni 6% voličů.

Jiná politická strana či hnutí by aktuálně nepřekročila pětiprocentní hranici.

Pod pětiprocentní hranicí by v listopadu skončila se ziskem 3,8% hlasů Česká pirátská strana.

SZ a STAN by shodně získaly 2,6% hlasů. Úsvit-NK má pak aktuální podporu 1,2% voličů.

Výsledky šetření společnosti SANEP představují aktuální teoretický volební zisk politických stran a hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně a dále stran a hnutí, které v šetření společnosti SANEP dosáhly nebo překročily tříprocentní hranici.

HYPOTETICKÝ VOLEBNÍ MODEL – POSLANECKÉ MANDÁTY:

Hypotetický volební model byl sestaven pomocí d'Hondtovy metody pro výpočet mandátů. Vychází z listopadového průzkumu volebních preferencí, tedy pouze z hlasů 56,8% rozhodnutých voličů a také údajů posledních sněmovních voleb.

Exkluzivní internetový průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 27.října – 2. listopadu 2016 na vybrané skupině 2.691 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18+ let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu 220 tisíc registrovaných uživatelů 20.708 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-2,5%. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.

Průzkum aktuálních volebních (nikoli stranických) preferencí a předpokládaný hypotetický volební model vychází pouze z hlasů 56,8% respondentů, kteří představují vzorek rozhodnutých voličů. Uvedené výsledky a modely jsou platné pouze v daný okamžik sběru dat.