Po dubnových eskapádách na domácí politické scéně se v dubnu voličské emoce již zásadněji neprojevily, a to ani po avizované výměně ministrů vlády premiéra Andreje Babiše.

Nadále se jako neotřesitelnou jeví voličská podpora doposud nejsilnějšího hnutí ANO, které by v hypotetických dubnových sněmovních volbách získalo 32,1% voličských hlasů, což je o šest desetin procentního bodu více ve srovnání s březnovým šetření společnosti SANEP.

Nejvíce profitují z dění na domácí politické scéně nadále Piráti, kteří i přes mírný pokles ve srovnání s březnem se aktuálně těší přízni 17,1%voličů a jsou tak druhou nejsilnější stranou.

Po vyloučení Václava Klause ml. z ODS se občanští demokraté v březnu mírně propadli, a to i přes přesun voličů z řad TOP 09 a STAN pro něž se odchodem V. Klause ml. stala ODS volitelnou stranou. V dubnu se pak těší přízni 12% voličů, což je o jednu desetinu procentního bodu méně než tomu bylo v březnu.

Své voliče si pak udržuje i SPD, která je největším kritikem EU a aktuálně se těší přízni 9,8%, což je o jednu desetinu procentního bodu více ve srovnání s minulým měsícem. SPD tak ustála i vnitrostranické problémy, které vyústily odchodem několika jejich poslanců.

Ve srovnání s březnem posílila KSČM, která se aktuálně těší přízni 7,1% voličů, což je posun o sedm desetin procentního bodu.

Sociální demokraté si stejně jako v březnu i v dubnu drží podporu 6,3% voličů, což rozhodně pro vládní stranu není příliš povzbudivý výsledek. Ukazuje se tak i nadále, že kurs sociální politiky a tedy i levicového lídra v očích voličů drží hnutí ANO.

Nad pětiprocentní hranicí dlouhodobě balancuje KDU-ČSL, které by v dubnu dalo svůj hlas 5% voličů. Prozatím se tak pozitivně neprojevila ani změna lidoveckého lídra.

Pod pětiprocentní hranicí, a tedy před branami Poslanecké sněmovny by v dubnu zůstalo hnutí STAN (3,7%) a TOP 09 (3,5%).

Na základě dubnového šetření společnosti SANEP lze říci, že voličské emoce jsou relativně stabilizovány, což ovšem neznamená, že jsou voliči se svojí volbou spokojeni.

Poměrně zásadním hybatelem voličského kurzu tak může být jak vývoj kauzy premiéra Andreje Babiše, tak i výsledek voleb do Evropského parlamentu, ale i např. avizovaný vznik nového politického subjektu Václava Klause ml.

Ve vztahu k vládě je však podstatné vnímat např. schválení zákona o zdanění náhrad za církevní restituce, což může na druhé straně v očích řady voličů vykompenzovat řadu problémů a kritiky a naopak posílit, jak podporu vládních stran, tak i zejména KSČM, které si přijetím tohoto zákona podmiňovali podporu menšinové vládě, tak i SPD, která tento zákon podpořila.

Výsledky šetření společnosti SANEP představují aktuální teoretický volební zisk politických stran a hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně a dále stran a hnutí, které v šetření společnosti SANEP dosáhly nebo překročily tříprocentní hranici.

HYPOTETICKÝ VOLEBNÍ MODEL – POSLANECKÉ MANDÁTY:

Hypotetický volební model byl sestaven pomocí d'Hondtovy metody pro výpočet mandátů vychází z dubnového průzkumu volebních preferencí, tedy pouze z hlasů 60,8% rozhodnutých voličů a také z údajů posledních sněmovních voleb.

Exkluzivní internetový průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 11. – 17.dubna 2019 na vybrané skupině 1.658 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18+ let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu 220 tisíc registrovaných uživatelů 17.015 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-2,5%. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.

Průzkum aktuálních volebních (nikoli stranických) preferencí a předpokládaný hypotetický volební model vychází pouze z hlasů 60,8% respondentů, kteří představují vzorek rozhodnutých voličů. Uvedené výsledky a modely jsou platné pouze v daný okamžik sběru dat.