Pan Roman Míka již řadu let velmi intenzivně využívá možností, jež mu poskytuje zákon o svobodném přístupu k informacím, ke svéráznému druhu podnikání. Rozesílá obcím a městům stovky žádostí s mnohdy banálními otázkami (jeho typická otázka např. zní: kolik dlužníků-právnických osob, jejichž dluh je po splatnosti více než 300 dní, vaše obec eviduje?). Samosprávy mají povinnost poskytnuté informace zveřejnit na svých webových stránkách. Pan Míka sází na to, že při plnění této povinnosti udělají obce formální chybu a opomenou ze zveřejňovaného textu odpovědi vyjmout údaje o žadateli. Na ty, které takto pochybí, se následně obrací a žádá je o poskytnutí finanční kompenzace za nemateriální újmu, kterou údajně zveřejněním svých osobních údajů utrpěl.

„Naprosto chápeme význam zákona o svobodném přístupu k informacím a plně ho respektujeme,“ říká předseda SMS ČR Stanislav Polčák a dodává: „Chování pana Míky ale jde proti smyslu tohoto zákona a slouží jiným účelům, než je veřejná kontrola nad orgány státní správa a samosprávy. Podle mého názoru je srovnatelné s chováním různých pochybných obchodníků, pro které se u nás vžil pojem ‘šmejdi’. Budeme proto apelovat na ministerstvo vnitra, aby v rámci chystané novelizace zákona o svobodném přístupu k informacím podobnému zneužívání tohoto zákona zabránilo.“

Své žádosti rozesílá Roman Míka způsobem připomínajícím kobercový nálet: „Podle našich informací například v jeden den rozešle identickou žádost na všechny obce v určitém kraji, jejichž název začíná písmenem A, další den na obce s názvem začínajícím na písmeno B a tak dále,“ uvádí S. Polčák.

Za zveřejnění svých údajů v odpovědi obce na svůj dotaz dostává kompenzace v řádu stovek korun. „Máme zdokumentované jeho nároky např. ve výši stovek ale i jednotek tisíc korun. Protože jde o relativně nevysoké částky, nezřídka uspívá; děje-li se tak v případech desítek až stovek subjektů, mohou se měsíční příjmy pana Míky z této aktivity i při střízlivém odhadu rovnat desítkám tisíc korun,“ říká Polčák.

Podle přesvědčení SMS ČR jde v případě Míkových aktivit o praktiky nejen morálně zavrženíhodné, ale také trestné, neboť kvůli němu dochází k nepřijatelnému zahlcování veřejné správy nesmyslnými žádostmi. „Představitelé obcí a měst se místo toho, aby věnovali čas práci pro občany, musejí zabývat vyřizováním šikanózních podání pana Míky,“ potvrzuje Zuzana Tvrzníková, starostka Zámrsku, jedné z postižených obcí v Pardubickém kraji.

Podle indicií SMS ČR je přitom jedinou motivací R. Míky vyhlídka kompenzace za tvrzenou nemateriální újmu. Proto Sdružen na Romana Míku podalo trestní oznámení mimo jiné pro podezření ze spáchání trestného činu poškození cizích práv.