„Považujeme to za důležité vítězství obecních zastupitelů, jejichž ústavní právo na ochranu soukromí bylo plošným zveřejňováním jejich osobních údajů porušováno. Rozhodnutí Ústavního soudu otevírá pro stovky zastupitelů cestu, aby se domohli omluvy a spravedlivého odškodnění,“ Eliška Olšáková, předsedkyně Sdružení místních samospráv ČR.

„Postup Ministerstva spravedlnosti byl pro mne zcela nepochopitelný. Ministerstvo i po zrušení zákona Ústavním soudem aplikovalo jeho protiústavní části podle nepřijatelného pohledu, že může ústavní práva představitelů obcí porušovat až do konce roku 2020. Nad tím zůstává rozum stát. Rozhodnutí Ústavního soudu navrátilo logiku a přednost ochrany ústavních práv před slepým dodržováním protiústavního zákona,“ uvádí senátor Michael Canov, který stěžovatele u Ústavního soudu zastupoval.

Už v roce 2020 Ústavní soud zrušil jako protiústavní anonymní plošné zveřejňování citlivých osobních údajů o majetkových poměrech zastupitelů obcí. Ústavní soud stanovil, že by údaje měly být zveřejňovány pouze na žádost. Měla tak být ukončena praxe, kdy si různé subjekty podaná oznámení ze serverů Ministerstva spravedlnosti stáhly a dále s nimi nakládaly pro své podnikatelské, politické a často i kriminální účely. I přes rozhodnutí Ústavního soudu Ministerstvo spravedlnosti v této praxi pokračovalo až do konce roku 2020. Ministerstvo plošně zpřístupnilo i podané údaje za rok 2019. Představitelé měst a obcí proti tomu podali před dvěma lety několik stovek žalob, kterými se domáhali omluvy od Ministerstva spravedlnosti a poskytnutí odškodnění.

„Obzvlášť pro zastupitele z menších obcí byla skutečnost, že si jejich osobní údaje může kdokoliv anonymně zobrazit, velmi nepříjemná. Řadu lidí tato praxe od vstupu do komunální politiky odrazovala. Žalobami jsme se chtěli domoci ochrany našich práv,“ říká Jaroslav Havel, starosta obce Pištín.

Anonymní online nahlížení do majetkových oznámení prostřednictvím centrálního registru umožnila problematická novela zákona o střetu zájmů (č.?14/2017 Sb.) schválená v roce 2016. Zrušila předchozí praxi, kdy bylo možné nahlížet do registru na základě písemné žádosti.

„Sdružení místních samospráv ČR od počátku proti této změně protestovalo a poukazovalo na její rozpor především s ústavně zaručeným právem na soukromí. U představitelů obcí samotných vzbudila změna pochopitelný odpor, který u mnohých vedl k odmítání podávání oznámení nebo k rozhodnutí neucházet se v komunálních volbách v roce 2018 o své funkce,“ říká Petr Halada, místopředseda SMS ČR.

Sdružení dlouhodobě prosazovalo, aby se do zákona o střetu zájmů vrátil zdravý rozum, který zachová právo občanů na informace a zároveň zajistí i ochranu soukromí představitelům obcí, kteří museli uvádět oznámení o svém majetku.

„I díky dlouhodobému úsilí SMS ČR nabyla letos účinnosti novela zákona o střetu zájmů a letošní rok byl tak posledním, kdy neuvolnění místostarostové a radní menších obcí podávali oznámení do registru. V příštích letech už budou v obcích oznámení podávat pouze všichni uvolnění zastupitelé a neuvolnění starostové. Pevně doufáme, že jde o krok ke zvrácení neblahého trendu poklesu zájmu o působení ve vedení obcí,“ dodává Eliška Olšáková.