Podle dlouhodobých statistik více než 35 tisíc středoškoláků studium nedokončí. Jedním z důvodů je i špatná volba střední školy. Na správné rozhodnutí a podání přihlášky na střední školu mají současní deváťáci čas do 1. března.

Podle dat MŠMT přijmou každý rok střední školy více než sto tisíc studentů prvních ročníků. Většina žáků volí gymnázia nebo obory s maturitou, kolem 30 tisíc uchazečů se rozhodne studovat odbornou školu s výučním listem. Právě na středních odborných školách výrazně roste v uplynulých pěti letech počet studentů. „První aspekt, který ovlivňuje počet žáků, je vývoj demografické křivky. Poslední zhruba dva roky dochází opět k mírnému nárůstu počtu žáků končících základní školu a tím logicky dochází ke zvyšování počtu žáků hlásících se na střední školy. Dalším aspektem je skutečnost, že v posledních několika málo letech dochází k posunu pohledu veřejnosti na učební obory. Tím, jak se obecně zvyšuje nedostatek kvalifikovaných a kvalitních řemeslníků, zvyšuje se jejich prestiž ve společnosti a pochopitelně i jejich finanční ohodnocení,“ vysvětlil Miloslav Janeček, ředitel Střední odborné školy Jarov (SOŠJ).

Zájem uchazečů o střední odborné školy roste napříč obory. Největší zájem je pak o obory truhlář, malíř nebo zahradník. „Naše škola nyní nabízí 39 oborů, z čehož je 12 zakončeno maturitní zkouškou a 27 výučním listem, tím se řadí k největším středním odborným školám v Česku. V letošním školním roce na naší škole studuje celkem 1 266 žáků. V září 2018 jsme ve všech prvních ročnících školy měli celkem 487 žáků. Vzhledem k počtu zájemců o studium při našich dnech otevřených dveří se domnívám, že v září 2019 budeme mít výrazně přes 500 žáků v prvních ročnících,“ potvrdil růst zájmu uchazečů Miloslav Janeček.

Nástup na střední odbornou školu neznamená automaticky absenci maturitního vysvědčení. Při volbě studia s výučním listem stále zůstává možnost pokračovat po vyučení v maturitní nástavbě. „Při rozhodování mezi maturitním studiem a učebním oborem by měl každý zvážit své studijní předpoklady a především ,ochotu‘ věnovat čas studiu. Riziko, že žák stráví několik let na maturitním studiu, každý rok jen taktak postoupí do vyššího ročníku, ale nakonec nezvládne maturitu a zůstane bez vzdělání, je u některých uchazečů velké. Pokud žák není vysloveně studijní typ, stojí minimálně za úvahu, zda není na místě zvolit cestu nejprve vyučení se a následně případné pokračování na maturitní nástavbě. Kombinace výučního listu a maturitního vysvědčení je ze strany zaměstnavatelů navíc velmi žádaná,“ uvedl Miloslav Janeček.