V roce 2017 bylo do kojeneckých ústavů přijato 1 490 dětí, k 31. prosinci jich tam pobývalo 922. Téměř 80% z nich se tam dostalo se souhlasem rodičů. U těchto tzv. dobrovolných pobytů zatím stát neumí nijak regulovat ani podmínky, za nichž může být dítě do ústavní péče svěřeno, ani délku jeho pobytu v zařízení. Mnohé výzkumy přitom opakovaně prokázaly, že prožití prvních měsíců či dokonce let života v ústavní péči může dítě výrazně a nevratně poznamenat.

Vývoj počtu dětí do 3 let v ústavní péči a důvody jejich umístění

Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR

Na základě zhodnocení situace v České republice doporučoval Výbor pro práva dítěte OSN již v roce 2011 České republice, aby usilovala o snížení počtu dětí v ústavní péči. Přesto, že se v té době začala rozvíjet pěstounská péče na přechodnou dobu, prošlo od té doby kojeneckými ústavy více než 12 tisíc dětí. Využívání ústavní péče pro nejmenší děti opakovaně kritizují odborníci i neziskové organizace, Česká republika kvůli tomu dokonce čelí kolektivní stížnosti, podané Evropskému výboru pro sociální práva při Radě Evropy.   

„Pokud dítě nemůže zůstat ve vlastní rodině, mělo by podle Směrnice OSN vyrůstat v rodině náhradní,“ říká ředitelka SOS dětských vesniček Jindra Šalátová. Na popud ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové se 13. listopadu sešli zástupci všech dotčených ministerstev, aby o péči o ohrožené děti jednali u kulatého stolu. „Jsme rádi, že se snad znovu podaří nastartovat proces systémových změn, a věříme, že do budoucna budou moci všechny děti vyrůstat v láskyplném rodinném prostředí,“ dodává Jindra Šalátová.