„Cílem novely zákona bylo přispět k efektivnímu řešení následků klimatických změn a k obnově ekologické stability krajiny prostřednictvím pozemkových úprav,“ uvedl Ing. Martin Vrba, ústřední ředitel Státního pozemkového úřadu České republiky.

Z tohoto důvodu byly novelou zákona o pozemkových úpravách provedeny některé změny a opatření. Například byla nově zavedena možnost provádět pozemkové úpravy v případě potřeby řešení vodohospodářských opatření i ve více na sebe navazujících katastrálních územích, a lépe tak reagovat na změny vyvolané suchem. Nově je rovněž možno provádět jednoduché pozemkové úpravy bez výměny nebo přechodu vlastnických práv. Sjednoceny byly ceny za výkup pozemků pro pozemkové úpravy, tak, aby byly v souladu s úpravou zákona o Státním pozemkovém úřadu, tzn. možnost provádění výkupů pozemků za cenu obvyklou.

Novela zákona dále upravuje podmínky pro převod vlastnictví ke společnému zařízení do vlastnictví obce, popř. jiné osoby tak, aby byl zajištěn dohled státu nad dalším nakládáním s těmito pozemky. Rozšířena byla rovněž možnost způsobu financování pozemkových úprav, a to kromě stávající Všeobecné pokladní správy ještě z rozpočtů Ministerstev, konkrétně zemědělství, životního prostředí a Ministerstva pro místní rozvoj.

Součástí této novely zákona byla také doprovodná novela katastrálního zákona, která provádí úpravy reagující na novelu zákona o pozemkových úpravách, především v oblasti nakládání s historickými věcnými břemeny. Dalšími dílčími novelami byly novely zákonů o Státním pozemkovém úřadu a zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (zákon o půdě).

Obě tyto novely mají za cíl zlepšit a zjednodušit postupy Státního pozemkového úřadu, v případě zákona o půdě také zefektivnit rozhodování v pochybnostech o tom, zda se jedná o nemovitosti podle tohoto zákona.