SPÚ eviduje schválené návrhy pozemkových úprav na cca 33% výměry celého zemědělského půdního fondu, na dalších zhruba 13% půdy jsou pozemkové úpravy rozpracované. Jedná se o 2 402 ukončených komplexních a 2 921 ukončených jednoduchých pozemkových úprav. Aktuálně je v celé České republice rozpracováno 1 060 komplexních a 110 jednoduchých pozemkových úprav.
Média v poslední době přinesla informace o změnách v pozemkových úpravách, které na společné tiskové konferenci představili ministr zemědělství Miroslav Toman, rektor ČZU Petr Sklenička a ředitel SPÚ Martin Vrba. Co to ale vlastně znamená, když se řekne pozemkové úpravy a proč by se měly v naší krajině realizovat?

Vysušená krajina s erozní půdou si neumí poradit s větrem nebo přívalovým deštěm a tolik potřebná voda nejen že nezůstane a nesvlaží půdu, ale navíc spláchne další půdní částice nejúrodnější vrstvy. Kvůli intenzifikaci zemědělské výroby v minulosti máme v České republice největší půdní bloky v Evropě, což zrychlenou erozi bohužel podporuje. Je třeba zcelené pozemky znovu vybavit hydrografickými a krajinnými prvky, které zrychlenou erozi naopak účinně omezují.

"Naše krajina potřebuje více přirozených prvků, jako jsou například mokřady, tůně, rybníky, biokoridory, poldry, remízky, stromové aleje, ale i větrolamy a polní cesty, které přispívají k předcházení eroze půdy, retenci a akumulaci vody v krajině a také k její celkové pestrosti. Aktuální výkyvy počasí jen dokazují, jak jsou tyto pozemkové úpravy důležité a že je při jejich realizaci třeba myslet skutečně hodně do budoucna,“ nastínil problém české krajiny ústřední ředitel SPÚ Martin Vrba.