Zhruba polovina (49 %) si myslí, že by to vážné problémy přineslo, polovina (51 %) naopak takové problémy nepředpokládá. Tyto názory jsou úzce propojeny s velikostí místa bydliště dotázaných, se zvyšujícím se počtem obyvatel se snižuje podíl těch, kteří od příchodu rodin uprchlíků očekávají vážné problémy. Třípětinová většina českých občanů (61 %) považuje za lepší, aby se v případě hypotetického trvalého usídlení uprchlických rodin jejich členové snažili co nejvíce sblížit s místními obyvateli a přizpůsobili se jim.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 4. až 13. května 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1292 respondentů. STEM se již několikrát ve svých výzkumech zabýval tématem uprchlíků a názory české veřejnosti na migrantskou krizi v Evropě. V květnovém průzkumu se STEM zaměřil na jiný úhel pohledu na uprchlíky. Pokusili jsme se téma zprostředkované sdělovacími prostředky převést na rovinu bližší každodennímu životu, tedy do běžného sousedství.

Z odpovědí na první otázku průzkumu vyplývá, že veřejnost je názorově rozdělena, zhruba polovina občanů (49 %) by měla vážné problémy s tím, kdyby se v jejich obci či městě natrvalo usadily dvě nebo tři rodiny uprchlíků, polovina (51 %) by s tím naopak vážný problém neměla.

Vyšší podíl těch, kteří by s uprchlíky v sousedství měli vážný problém, je mezi lidmi s nižším vzděláním, dělníky a úředníky, lidmi z domácností hůře finančně zajištěných. Podle očekávání je tento podíl vyšší také mezi lidmi z menších obcí, ve kterých by šlo o reálné „sousedství“ s větším potenciálním vlivem na život obce v porovnání s městy či velkoměsty.

Z možných přístupů rodin uprchlíků k životu v obci nebo městě České republiky by třípětinové většině občanů (61 %) více vyhovovalo, kdyby se noví obyvatelé snažili co nejvíce asimilovat.

Na tento názor má opět výrazný vliv úroveň vzdělání. Mezi lidmi s nižším vzděláním je významně vyšší podíl těch, kteří by přivítali, kdyby se uprchlíci uzavřeli do svých rodin a drželi se stranou. Vliv velikosti místa bydliště není v této otázce jednoznačný, nejvyšší podíl těch, kterým by vyhovovala asimilace uprchlíků, je mezi obyvateli měst nad 90 tisíc (71 %). Ovšem jen mírně nižší je mezi obyvateli měst od 20 do 90 tisíc (63 %), ale také mezi obyvateli nejmenších obcí do tisíce obyvatel (60 %).

Mezi lidmi, kteří se neobávají vzniku vážných problémů po usídlení uprchlíků, jednoznačně převažují ti, kteří preferují sblížení s místními lidmi a asimilaci uprchlíků. Mezi občany, kteří problémy předpokládají, není názor jednoznačný, mírnou většinu má názor, že uprchlíci by se měli spíše držet zpátky a žít ve svých rodinách.