Většina Čechů a Češek (68 %) sice považuje peníze z rozpočtu EU za ekonomicky přínosné pro ČR, nevědí ale skoro nic o jejich rozdělování. Například jenom čtvrtina populace (24 %) se domnívá, že z EU rozpočtu dostáváme více, než kolik do něj ČR odvádí. Povědomí o tom, že ČR rozhoduje o příjemcích dotací z rozpočtu EU, je také velmi nízké.

Dostáváme víc nebo míň? Nevíme.

Představa o poměru plateb a příjmů ČR do a z rozpočtu EU je mlhavá. Necelá polovina občanů (45 %) jednoduše neví, a ani se neodváží odhadnout, kolik peněz ČR od EU dostává. Třináct procent si dokonce myslí, že dáváme více, než dostáváme. Osmnáct procent si myslí, že dáváme stejně, jako dostáváme.

Když se výzkum ptal na budoucí rozpočet, který se nyní vyjednává, bylo povědomí ještě nižší. Jen 7 % si myslí, že bude ČR dostávat více, než vloží. O tom, že i nadále bude ČR profitovat z EU rozpočtu, neví ani ta část populace, která se o Evropskou unii zajímá a důvěřuje jí.

Podle ministerstva financí ČR jsme v roce 2019 obdrželi z unijního rozpočtu 97,9 miliardy korun a odvedli do něj 42,4 miliardy korun. Česko tak zůstalo stejně jako v předchozích letech čistým příjemcem peněz z EU.

„Je skoro neuvěřitelné, že se za 15 let nepodařilo veřejnost informovat o základní věci, tedy že bohatší státy EU dotují rozvoj ČR,“ říká Nikola Hořejš, analytik STEM k tématu EU. „Přes tuto neznalost Češi věří, že peníze z EU jsou pro nás ekonomicky přínosné,“ dodává. „Nelze se příliš divit, že informačního vakua mohou snadno využívat různí demagogové či dezinformační kanály,“ komentuje Hořejš.

Fondy máme rádi, jsou pro nás přínosné.

V obecném pohledu jsou českou populací fondy EU vnímány jako ekonomicky přínosné (68 %), šestina populace souhlasí zcela rozhodně. Skupina odpůrců tvoří zhruba třetinu obyvatelstva.

Jak ukazuje následující graf, přínos fondů oceňují i odpůrci Evropské unie U umírněných odpůrců to jsou dvě pětiny, u silných odpůrců jejich čtvrtina.

Kdo rozhoduje? Nevíme

Ve veřejnosti převládá pocit, že o využití prostředků z fondů nerozhodujeme na úrovni ČR. Častěji si občané myslí, že o penězích na konkrétní projekty se rozhoduje v institucích EU (57 %) nežli v ČR samotné. A tedy, že ČR má příliš svázané ruce, na co peníze uplatní.

„Ačkoliv Češi mají podezření, že peníze z rozpočtu EU nejdou na to nejdůležitější, netuší vlastně příliš, kdo za to může,“ komentuje výsledky výzkumu Hořejš. „Není divu. Například se mylně domnívají, že o přidělení dotace na konkrétní projekt se nerozhoduje v ČR. Nevyznají se v tom, kdo je odpovědný, a tak propadají celkové skepsi.“

Smysluplnost investic z EU fondů je hodnocena jako nízká (30 %). Přesto stále 60 % z těch, kteří je nehodnotí jako účelné (smysluplné), je hodnotí jako ekonomicky přínosné.

Ti, kteří nějaký projekt financovaný z EU konkrétně znají, tak hodnotí fondy mnohem pozitivněji. Schopnost uvést nějaký projekt financovaný EU silně zvyšuje míru pozitivního hodnocení (z 22 % na 38 %).

Znalost projektů financovaných z EU je nízká

Více než polovina veřejnosti (52 %) si na projekt financovaný nebo spolufinancovaný Evropskou unií ve svém okolí nevzpomene. Na konkrétní projekt financovaný EU by si nejspíš vzpomněla necelá polovina populace (46 %), přičemž znalost úměrně klesá s hodnocením EU. Jistotu, že by některý z projektů uměli jmenovat, má jen 12 % občanů.

Veřejnost dává přednost tomu, aby peníze z EU směřovaly spíše do obcí a regionů než na řešení problémů globálního významu. Investice mají být uskutečněny především na úrovni lokální, globální užití stojí na pozadí zájmu.

„I přes četné cedulky máme tendenci zapomínat, co vzniká za peníze z evropského rozpočtu,“ komentuje výsledky Hořejš. „Ve veřejném mínění vidíme paradox, že česká populace chce EU, která bude hrát silnější roli v mezinárodním souboji velmocí, ale zároveň se bojí, aby nás to nestálo moc peněz,“ dodává.

Prioritními oblastmi jsou „velké“ rozpočtové kapitoly

V rámci výzkumu jsme stanovili několik rozpočtových témat (oblastí), na které mohou jít peníze z evropského rozpočtu. Výsledkem je žebříček priorit, které by podle české veřejnosti měly být finančně podpořeny.

Prioritní oblasti

Mezi prioritní oblasti, které byly označeny jako 5 nejzásadnějších, patří:

1. rozvoj celostátní dopravy – silnice, dálnice, železnice,
2. ochrana a zlepšování životního prostředí, tj. vody, půdy a ovzduší,
3. sociální služby, péče o sociálně potřebné,
4. podpora zemědělců a zemědělské výroby,
5. podpora výzkumu a vývoje.

Investice do dopravy a zejména rozvoj celostátní dopravy, jako jsou silnice, dálnice a železnice, jsou vysoce podporovány napříč celou společností. Ochrana a zlepšování životního prostředí, tj. vody, půdy a ovzduší, stejně tak jako boj proti změnám klimatu a omezování emisí CO2, jsou méně podporovány lidmi, kteří jsou k EU kritičtí. Ti naopak více podporují zemědělství. Peníze na výzkum nejvíce vadí odpůrcům EU.

Pokud měla veřejnost vybrat jen jedno téma, které je nejdůležitější, tak podle jedné čtvrtiny je to oblast sociálních služeb a péče o sociálně potřebné. Druhé místo obsadila ochrana a zlepšování životního prostředí, tj. vody, půdy a ovzduší (20 %).

Podporované oblasti

Mezi témata, která mají podporu většiny společnosti (nad 60%), veřejnost nejčastěji zařazuje podporu společné ochraně hranic a evropské pohraniční stráži (Frontex), podporu boji proti změnám klimatu a omezování emisí CO2, podporu firem v zavádění nových technologií a při modernizaci výroby a podporu studia a stáží v zahraničí (například Erasmus+).

„Česká veřejnost intuitivně preferuje podobné oblasti, jaké mají prioritu i v návrhu evropského víceletého rozpočtu,“ říká Hořejš. „Především životní prostředí, sociální služby a věda jsou přitom českými politiky v diskusi o EU spíše opomíjeny, zatímco veřejnost je považuje za velmi důležité. Spíše kladně se staví k diskutovanému posílení evropských pohraničníků, tzv. Frontexu. Naopak k některým novinkám – jako je vojenská spolupráce - a především k řešení migrace se staví velmi skepticky,“ dodává.

Rozdíl podle ?vztahu k EU

Ti, kteří EU podporují, vyjadřují vyšší podporu vzdělání a vědě, modernizaci firem a ochraně klimatu, tedy obecně můžeme říci, že preferují investice do budoucna a integraci EU.

Ti, kteří EU kritizují, mají jasné ekonomické priority, které se nyní nebo v budoucnu projeví přímo v ČR. Proto kladou menší důraz na ochranu klimatu a životní prostředí. A ti, kteří EU vůbec nepodporují, kladou významný důraz zejména na sociální oblast a okamžité čerpání výhod, investice do budoucnosti je moc nezajímají.

Kritické oblasti

Kritické oblasti, tedy ty, které by podle veřejnosti neměly být z EU financovány, jsou zejména oblasti jako vojenská spolupráce, například společné financování mírových misí v zahraničí a společný vývoj a nákup zbraní. Dalším málo podporovaným tématem je vesmírný program (například vysílání evropských družic a společný evropský vesmírný program), podpora rozvojové pomoci třetím zemím a migrace vnímaná jako řešení problémů spojených s příchodem cizinců do České republiky.

Veřejnost vnímá vojenskou spolupráci jako nadbytečnou z důvodu existence NATO. Vesmírný program není vnímán negativně, ale je v kontextu dalších dimenzí pro většinu obyvatel nejméně naléhavý. Témata rozvojové pomoci a migrace jsou dlouhodobě spojena se silnými emocemi a obavami.

Jen málokdo sleduje dění v EU

• 81 % obyvatel ČR má alespoň minimální zájem o dění u nás nebo v zahraničí.
• 58 % dění sleduje pravidelněji.
• 41 % se zajímá o události spojené s EU, 23 % obecně o evropské fondy.
• O rozpočet 2021-27 jeví zájem jen 7 % dotázaných, 2 % se pak deklarují aktivní zájem.

Obecně o vztahu k EU

S členstvím České republiky v Evropské unii je dnes spokojeno 56 % našich občanů. Přesně tři čtvrtiny českých obyvatel pak cítí sounáležitost s Evropou a cítí se být Evropany. Postoje k EU jsou ale dost nestabilní a nevyhraněné - v současné době je jednoznačných odpůrců Unie ve společnosti 20 %, jednoznačných zastánců 19 %. Zbývající velká většina (61 %) nemá na Evropskou unii jednoznačně vyhraněný názor.

Kladné hodnocení EU je v ČR nejvyšší mezi mladými lidmi, občany s vysokoškolským vzděláním a mezi lidmi dobře materiálně zajištěnými. Naopak nižší míra spokojenosti je příznačná pro občany se základním nebo učňovským vzděláním a pro osoby starší 60 let.

Souběžně existuje značná skepse k praktickým institucionálním opatřením Evropské unie. Téměř polovina českých občanů (48 %) má za to, že národní zájmy ČR jsou v rozporu se zájmy EU jako takové. Více viz Tisková zpráva Mírná většina českých občanů je spokojena s členstvím ČR v Evropské unii.

O datech a metodologii

Dlouhodobé časové řady STEM - TRENDY, říjen 2019. Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 11. až 25. října 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1002 respondentů. Na výzkumu pracovalo 225 tazatelů (PAPI, CAPI).