ANO posílilo a získává svůj vůbec nejlepší výsledek. ČSSD naopak oslabila a vykazuje výsledek dosud nejhorší. V současném období a po personálních změnách v ČSSD bude docházet k přesunům hlasů. Na levici zatím posílili komunisté a dostali se za ANO na druhé místo. Na pravici získává spíše ODS než TOP 09.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden v sérii TRENDY osobními rozhovory face-to-face s využitím kvótního výběru ve dnech 5. – 15. června 2017 na reprezentativním souboru obyvatelstva ČR. Dotázáno bylo 950 osob starších 18 let. Na výzkumu pracovalo 162 tazatelů STEM (PAPI) a 87 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.

Červnový model je postaven na předpokladu volební účasti okolo 56 %.

Hypotetické počty mandátů v červnu 2017

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, odchylka orientačně činí ± 2 mandáty. Údaj je však důležitý proto, aby bylo zřejmé, že celostátní procentuální výsledek stran se do politického zastoupení promítá jen nepřímo, přes aritmetický přepočet. Hnutí ANO by například dostalo o 9 mandátů více, TOP 09 o 7 méně, než by odpovídalo proporčnímu zastoupení. Do červnového modelu vstupuje KDU-ČSL ještě jako samostatná strana.

ZÁKLADNÍ  ZJIŠTĚNÍ

1. V červnu 2017 by se do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dostalo šest stran. Nejblíže překonání pětiprocentní hranice je SPD, s odstupem Piráti.
    
2. V důsledku vládní krize došlo k výraznému posílení vedoucího hnutí ANO a oslabení ČSSD. Přesun se odehrál uvnitř vládní koalice, opozice příliš neposílila.
    
3. ČSSD zaostává ve volebním modelu za ANO o 21 procentních bodů a dostává se na třetí místo žebříčku preferencí za KSČM. Problémem u ní není jen kvantitativní pokles přízně, ale i skutečnost, že její současní příznivci se o politiku příliš nezajímají a navíc mají ke straně spíše slabší vztah.
    
4. Na pravici se daří ODS více než TOP 09 (23 mandátů oproti 7). TOP 09 zůstává těsně nad pětiprocentním prahem a sdružuje občany s výrazným zájmem o politiku, kteří však ke své straně mají vazbu poměrně volnou.
    
5. KDU-ČSL stojí před úkolem objasnit veřejnosti obecnou politickou vizi a konkrétní cíle koalice se Starosty. Ve výzkumu se na preference ptáme otevřenou otázkou a odkaz na koalici Lidovců se Starosty zatím respondenti neudávají. Sílu koalice tak nelze odhadnout.
    
6. Při dotazu, zda se dotázaní chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovědělo kladně 54 %, záporně 21 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 25 % dotázaných.