Na současné rozjitřené situaci nejvíce získávají Piráti. ODS je těsně na místě třetím a vykazuje stabilní podporu. Nedaří se příliš levici, ztratili sociální demokraté i komunisté. STAN a TOP 09 zůstávají pod pětiprocentním prahem. Motivace k volební účasti není příliš silná, mnozí lidé váhají, komu dnes dát svůj hlas.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden metodou osobních rozhovorů (face-to-face) na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. -30. června 2018. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem, celkem odpověděl soubor 1004 respondentů. Na výzkumu pracovalo 153 tazatelů STEM (PAPI) a 100 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod.

Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.

Červnový model odráží nerozhodnost a váhání voličů, je postaven na předpokladu spíše nižší volební účasti kolem 56 %.

Hypotetické počty mandátů v červnu 2019

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, odchylka orientačně činí ± 2 mandáty. Údaj je však důležitý proto, aby bylo zřejmé, že celostátní procentuální výsledek stran se do politického zastoupení promítá jen nepřímo, přes aritmetický přepočet ve volebních krajích.
Hnutí ANO v tomto přepočtu například získává o 10 mandátů více, Piráti o 4 více, ODS má stejně. Všichni ostatní dostávají méně, než by odpovídalo celostátnímu proporčnímu zastoupení, nejvýrazněji u KDU-ČSL (o pět mandátů méně).

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

1. V červnu 2019 by se do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dostalo sedm stran. TOP 09 a Starostové jsou pod pětiprocentním prahem, na spodní hranici statistické chyby - jejich účast ve sněmovně tak není příliš pravděpodobná.

2. Hnutí ANO vede s velkým náskokem žebříček preferencí. V dlouhodobém pohledu na stranické preference vykazuje mírně klesající podporu. Příznivci ANO však jsou ve srovnání se stoupenci ostatních stran aktivní: Vyznačují se vysokou mírou
volebního odhodlání i silnou vazbou ke straně a zájmem o politiku. Současná rozjitřená situace může mít na ANO dvojaký dopad: část příznivců odradí, část naopak mobilizuje.

3. Na druhé místo v pořadí se dostávají Piráti, kterým současná situace přeje. Jejich podpora je široká, avšak málo intenzívní, volební motivace je u nich dost mělká.

4. Těsně na místě třetím je ODS. Po dílčím poklesu na konci loňského roku svoji pozici stabilizuje.

5. KSČM i ČSSD oproti dubnu oslabily. U ČSSD je patrna slabá motivace jejích příznivců. Ani komunisté již nejsou tak „skalní“ stranou, jako kdysi bývali.

6. Při dotazu, zda se respondenti chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovědělo kladně 56 %, záporně 23 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 21 % dotázaných. Volební motivace je nepevná, mnozí lidé váhají.